Borovnický větrák je atrakcí Podkrkonoší. V replice původního mlýna je možné mlít obilí

19. září 2021

V Borovnici u Staré Paky na Trutnovsku mlelo kdysi mouku pět větrných mlýnů. Místní tuto tradici od roku 2020 připomínají turistům plně funkční replikou větráku německého typu.  Stavba vysoká přes jedenáct metrů budí zaslouženou pozornost v borovnické lokalitě zvané Třešňovka.

Borovnický větrák býval posledním, i když v 60. letech minulého století už jen částečně dochovaným větrným mlýnem německého typu v Čechách. Postaven byl na větrné hůrce nad Borovnicí v roce 1846 Augustinem Haklem a vydržel až do roku 1968. Do té doby se opakovaně opravoval, například po zásahu bleskem v roce 1966. Půdorys mlýna činil 5,5 x 5,3 metrů, celková výška byla 11,2 metrů. Jeho dřevěná konstrukce neměla široko daleko obdoby, jiný takový větrný mlýn v Čechách neexistoval.

V roce 1968 byl na základě rozhodnutí Krajské památkové správy přes velký odpor místních obyvatel rozebrán a převezen do Hostinného. Odtud se stěhoval do Vrchlabí a nakonec do Kouřimi, kde jeho zbytky leží dodnes.

Návrat ztracené historické památky

V roce 2003 založil borovnický obyvatel Jiří Chvojka Sdružení Větrák Borovnice, které si dalo za cíl unikátní technickou památku obnovit. Pro výstavbu repliky vybrali členové spolku místo zvané Třešňovka, kde se dá větrák dobře uhlídat před nenechavci. Nezapomněli ale ani na původní mlýnské místo na návrší, kde vybudovali stylizovaný památník, u kterého odkryli původní kamenný křížový základ mlýna.

Výstavba celodřevěné repliky větráku, který je dokonalou kopií své historické předlohy, začala v roce 2018 z iniciativy spolku Větrák a obce Borovnice, ve spolupráci s Královéhradeckým krajem a s pomocí veřejné sbírky.

Mechanické zařízení bravurně zhotovil přední český sekerník František Mikyška, vlastní stavbu a vybavení inventářem dostali na starost studenti odborných škol v okolí. Mladí truhláři z Nové Paky a tesařští učni z Jaroměře.

Práce sekerníka Františka Mikyšky a jeho syna udivuje návštěvníky svou fortelností

Roztočte perutě

Dřevěná třípodlažní stavba má čtvercový půdorys, jedna strana je širší o schodiště a šalandu, tedy místnost pro obsluhu mlýna. Výška budovy je 11,2 metru a mlýn pohání vrtule o průměru téměř 16 metrů.

Při návštěvě borovnického větráku se dozvíte, co to jsou tatik, dědek a bába, apoštole, palce nebo hasačert. Sami můžete roztočit jeho perutě a určitě vás překvapí i nadchne, že je možné otočit i celou mlýnskou budovou.

Větrák slouží i jako improvizovaná rozhledna, kulatým okénkem je vidět k Černé hoře, ke Sněžce i do Orlických hor. Ale k čemu tyto atypické otvory původně sloužily, to neprozradíme, na místě se to dozvíte od průvodce. Vysvětlí vám také, proč se prvnímu patru říká zanáška i co v mlynářském pojetí znamená dlouhý vítr.

Z kulatého okénka ve druhém patře mlýna uvidíte do Krkonoš

Borovnický větrák, který odkazuje na řemeslnou dovednost našich předků, ale i současníků, můžete navštívit v pátek od 15 do 18 hodin, v sobotu a v neděli od 10 do 12 a od 13 do 18 hodin. Mimo turistickou sezónu je vhodné se předem včas objednat.

Větrný mlýn v Borovnici stojí přímo na Naučné stezce K. V. Raise, blízko silnice z letoviska Pecka, vede tudy i cyklotrasa. Dopravit se sem můžete také vlakem, zastávka je od větráku vzdálená pouhých 250 metrů. Zajímavostí je, že se zároveň jedná o nejvyšší bod na trati Pardubice-Liberec v nadmořské výšce 510 metrů.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.