Jestřebí hory ukrývají zkamenělý les plný jiskřivců. Díky nim se můžete podívat do pravěku

I když Jestřebí hory rozhodně nepatří mezi velikány a také nejsou tak vyhledávané jako nedaleké Krkonoše nebo Orlické hory, patří svou malebností, snivostí a magičností mezi nejkrásnější v české kotlině. V jejich nitru jsou vrstvy sedimentů karbonského stáří, ve kterých se ukrývají tajemné kamenouhelné sloje a na povrchu pak svědci dávných prehistorických časů - zkamenělé mladokarbonské kameny zvané araukarity, které působí tajemně archaicky.

Lidově se jim také říkávalo jiskřivce, protože když se na vzduchu rozpadaly, jiskřily v jejich prasklinkách krystalky křemene. Tento geologický fenomén neměl svého času v Evropě obdoby a překonal i obdobná naleziště jinde ve světě. Bohatá naleziště ale zcela zničila bezohledná těžba.

Na cestu do pravěku se můžete vydat z Radvanic do oblasti zvané Paseka, kde je les, kterému se říká "zkamenělý". V minulosti tam bylo obrovské naleziště araukaritů, ale po uveřejnění článku věhlasného botanika z vratislavské univerzity prof. H. R. Goepperta se tam zkamenělé dřevo začalo těžit ve velkém. Na araukarit proto dnes narazíte už jen vzácně, ale až uvidíte díry ve skalách, můžete si být jistí, že právě tam tyto podivuhodné dřeviny spočívaly.

Spousta místních zahrádkářů araukarity sbírá a dává si je do svých skalek a okolí rybníčků, a tak kousky zkamenělých kmenů zahlédnete přes plot při procházce městem nebo vesnicí. Občas jsou z nich postavené i pomníky, náhrobky, kašny a dokonce i oltář.  Části zkamenělých dřev byly rozvezené snad do všech obcí v blízkém okolí.

V přírodě je můžete ještě vidět například na Kryštofových kamenech, asi jeden kilometr jihovýchodně od Odolova při zelené turistické značce. Jsou to dva zkamenělé stromy prostoupené slepenci. Hojně navštěvovanou památkou jsou také Čížkovy kameny, skalnatý hřbet, který leží asi pět kilometrů jihovýchodně od Trutnova nad vesnicí jménem Lhota. Ze všech araukaritů se ve své původní poloze v červených slepencích zachoval jen jeden poslední několikametrový kmen při úpatí skály nad Temným dolem.

Z kousků zkamenělých dřev je postavené i zátiší v mariánské studánce v nedalekých Malých Svatoňovicích, oltář v mariánské kapličce v Boušíně a pomník padlým v Markoušovicích. Ve Rtyni v Podkrkonoší pak jeden araukarit vítá návštěvníky před Městským muzeem a několik částí kmenů objevíte také v náchodském zámeckém parku pod galerií.

Největší zkamenělý kmen je prý stále pod zemí

Zkřemenělé dřevo je historickým zápisem pradávných událostí. Jeho stáří se odhaduje na zhruba 270 milionů let, vyskytovalo se v prvohorách až druhohorách. Když strom uhynul, padl do bahna, kam neměl přístup vzduch, a proto nemohl zetlít. Pravěké dřevo tak bylo postupně prostupováno kyselinou křemičitou, která ho impregnovala a uchovala do dnešních časů jako věrný obraz původních stromů.

Traduje se, že největší ze zkamenělých kmenů by měl být v Radvanickém lese stále ukrytý pod zemí. Dvacetimetrový kmen byl poprvé vykopán v roce 1930. Podle pověsti ho ale místní zase zakopali, aby ho nenašli Němci. Nejspíš to ale bude tak, že tehdy ještě neměli takovou techniku, která by strom vytáhla ze země celý, bez rozřezání.

Když se na výletech Jestřebími horami budete pozorně dívat, můžete na jaře na místech, které vymlela voda, vidětt menší araukarity a přenést se tak do pradávné minulosti naší planety.