Letnění pokojových rostlin: Napodobte podmínky, které mají subtropické rostliny ve své domovině
„Vynášení subtropických rostlin z bezpečí interiéru do lehkého nebezpečí exteriéru“. Těmito slovy charakterizuje zahradník Pavel Chlouba proces letnění pokojových rostlin.
Letnění napodobuje podmínky, které mají subtropické rostliny ve své domovině. „Den tam bývá teplý a suchý, ale noční teploty jsou výrazně nižší. Navíc venkovní proudění vzduchu jim taky dělá dobře“, vysvětluje Chlouba.
Pokojové květiny se vynášejí ven po květnových ledových mužích. Ideální je počkat na zamračené počasí, aby si rostliny zvykly na nový světelný režim. Postaví se na stinné místo, pokud možno chráněné před větrem.
Výhoda letnění
Pokud jsou pokojovky napadené nějakým škůdcem, dopřejeme jim ve venkovním prostředí jejich likvidaci přirozeným predátorem.
Specifická je orchidej cimbidium – její letnění je stěžejní pro zakládání květů. Ideální je její zavěšení do koruny listnatého stromu s dostatkem průvanu.
Tropické rostliny necháváme doma, letnění se týká druhů subtropických– např. oleandrů, okrasných datur, sukulentů, kaktusů, fuchsií.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
