Mars je dobrá odrůda, doporučuji, říká pěstitel Miroslav Šmoranc

5. říjen 2018

Ořešák královský je původním stromem našeho kontinentu, jeho přirozený výskyt sahá od jihovýchodní Evropy až k Himalájím. I přes svou velikost v dospělosti patří stále mezi nejvyhledávanější ovocné stromy českých zahrad. Pokračuje Miroslav Šmoranc z časopisu Zahrádkář:

 

 

 

 

„Moje nejoblíbenější odrůda je Mars, je to velkoplodý ořešák, takzvaný polopapírák, relativně dobře schne, jádra se snadno vylupují. Kvete později a tak ‚uniká‘ jarním mrazíkům. Podle mě jedna z nejlepších odrůd.“

Mars je česká odrůda oblíbeného ořešáku z roku 1976. Jedná se o vysoký strom s atraktivním olistěním. Jeho listy jsou velké, sytě zelené a raší pozdě. Mají osobitou vůni. Květy jsou jehnědy a v případě této odrůdy vykvétají opravdu velmi pozdě, takže je vhodný i do okrajových poloh pěstování ořešáků. Plody jsou vlašské ořechy s polotvrdou skořápkou, větší velikosti. Mars plodí už jako mladší strom a dozrává ke konci září. Je samosprašný a plodnost je bohatá a spolehlivá.

Výsadba ořešáků obecně by měla být velkorysá. Od ostatních stromů mají být vzdálené alespoň 10 až12 metrů. Pokud zarůstají do sebe, není to tak zlé, ale když se o místo, živiny a vodu v půdě perou s jabloněmi, hrušněmi nebo peckovinami, vyhrávají tento souboj a berou jim vše co potřebují, nedělí se.

Sklízíme je v době, kdy na ořechách praská rubina, padají na zem buď samy, nebo jim pomůžeme otloukáním. Nenecháme je ležet na zemi déle než den či dva, vyloupeme je z rubiny a sušíme na slunci, rozložené vedle sebe. Při sklizni vlašských ořechů je třeba dbát na jejich dokonalé vysušení. Jinak zplesnivějí. Oklepané lískové ořechy sklízíme denně. Zatímco vlašské ořechy zůstanou ve velké většině pod stromy ležet, lískové si v noci odnášejí drobní hlodavci na zimní uskladnění. Pokud je tedy nesklidíme ještě týž den za světla, ráno už pod keři najdeme jen plody, ve kterých hospodařil nosatec.

Dírka ve skořápce lískového ořechu znamená návštěvu brouka nosatce

Ořechy i oříšky obsahují množství tuků, které při špatné péči začínají brzy žluknout, nedosušené plody podléhají houbovým chorobám. Často v parcích a starých zahradách nacházíme stromovou lísku - lísku tureckou. Má menší a v tvrdší skořápce uložené jádro. Má vyšší obsah tuku než běžná líska obecná a odrůdy keřových lísek u nás pěstovaných, ale je naprosto bez problémů jedlé. Výhodou těchto lísek je, že do tvrdé skořápky se jen málokdy zavrtá brouk nosatec a že i drobní hlodavci a veverky váhají s jejich sběrem. Shluk oříšků vypadá docela zajímavě, je jich v plodenství více, hůře se však z něj po jejich opadnutí dobývají. 

Spustit audio