Na jaře dělíme trsy trvalek

„Některé trvalky vydrží na místě mnoho let. Tím, jak jejich trsy koření, mohutní, jsou krásnější. To jsou třeba pivoňky nebo noholist (Podophyllum). Ty se dělí a zároveň přesazují až po 8 a více letech. Prakticky každý rok by se měly dělit a přesazovat velkokvěté chryzantémy, trvalky rodu Aster. Po více letech se dělí třeba drobné kobercové či skalkové trvalky, oddenkaté kosatce. Některé trvalky mají podzemní oddenky, dělí se lépe, jiné tvoří oddenky na povrchu a z nich zakořeňují, nebo tvoří dceřiné růžice, jako například netřesky.“

Pracovat budeme s trvalkami, které kvetou později v létě nebo třeba na podzim. „Ty lze množit dělením už v březnu, tedy nejsou-li pod sněhem,“ usmívá se Petr Hanzelka, kurátor trvalek z Botanické zahrady hlavního města Prahy v Troji. „Z klasických trvalek jsou to například zápleváky (helenia), které se na jaře snadno množí. Lze je rozdělit až na jednotlivé růžice. Nebo floxy, panikulaty, podzimní astry (aster novae-angliae nebo novae-belgii, aster dumosus) či řebříčky (achillea).“

Postup práce:

- rýčem vyryjte z kraje trsu část rostliny, kterou chcete přesadit

- pokud má rostlina pouze jeden trs, vyryjte ho celý a pak rozdělte na části

- zaryjte do hloubky kořenového balu, u různých rostlin je to různé (asi 15 až 20 cm)

- u některých trsů trav, například ozdobnic, které jsou na svém stanovišti vysazeny už dlouho, mohou být kořeny dlouhé až půl metru, pak jde rostlina špatně vyrývat, proto takové rostliny množte častěji, ne až po 10 nebo 15 letech

- je-li na kořenech velký bal zeminy, můžete jej částečně rýčem nebo rukou odstranit

- pak trs rozdělte rýčem na tolik částí, kolik chcete mít nových rostlin, řiďte se velikostí trsu

- i menší kusy jdou ještě více rozdělit zahradnickými nůžkami, to už záleží na vás, kolik rostlin chcete vysázet

- trs vysaďte na vybrané místo do stejné hloubky, v jaké trvalka rostla na původním stanovišti

- zeminu okolo rostliny utužte

- zalijte

- zalévejte pravidelně, dokud rostlina nezakoření, pak už se o sebe postará (opět záleží na druhu rostliny, např. řebříček vydrží na relativně suchých místech)

- půdu na novém stanovišti můžete předpřipravit tak, že přidáte kompost, nebo zahradnický substrát případně pomalu rozpustné hnojivo, ale není to nutné

Většina trvalek snese jakoukoliv zem (pokud není příliš těžká nebo vlhká).