Prezident Masaryk si jezdil do Lánské obory odpočinout. V sedle oblíbeného koně Hektora trávil i dvě hodiny denně

Lánská obora byla poprvé oplocená před více než 300 lety. Důvodem bylo organizované i divoké pytláctví. Kdysi se tady pořádaly velkolepé hony. Dnes je to nádherné místo, kde se nerušeně pasou jeleni a daňci. Nad hlavami jim šumí koruny majestátních dubů.

 

 

 

 

Československá republika 21. července 1921 vykoupila od Fürstenberků zámek Lány i s přilehlými lesními revíry. Prezident Tomáš Garrigue Masaryk si toto místo velmi oblíbil. V koňském sedle trávil až dvě hodiny denně. Bylo mu to prý doporučováno ze zdravotních důvodů. „ Navíc to Masarykovi dávalo jistou svobodu utéci z toho ceremoniálu ze zámku Lány a objíždět místní vsi a setkat se s místními obyvateli,“ vysvětluje historik Jaroslav Sojka. „ Tomáš Garrigue Masaryk měl svého oblíbeného koně a ten se jmenoval Hektor.“

Hektor byl jezdecký světlý hnědouš s výraznou hvězdou. „Prezidentský“ kůň byl koupen jako patnáctiletý od Policejního ředitelství za odhadní cenu 12.000,- Kč. Od roku 1922 byl živen na útraty prezidenta Masaryka. 

Lánská obora je jedna z nejstarších a největších honiteb v republice. Její rozloha je více než 3 tisíce hektarů. Najdeme tam i ruinu středověkého hrádku Jivno. „Fürstenberkové velice rádi stříleli vysokou i černou zvěř. To je pravý opak od Tomáše Garrigua Masaryka, který neměl rád lov,“ vysvětluje historik Jaroslav Sojka. Prezident využíval oboru k odpočinku i k setkávání s politiky a s představiteli kultury.

Mezi nejstarší stromy v Lánské obory patří Dohodový dub. „Má necelých 400 let,“ říká ředitel Lesní správy Lány Miloš Balák, který míří po cestičce vyšlapané daňky k mohutnému stromu. „ V těchto místech probíhala jednání Malé dohody, což byla vojensko-politická aliance, založená mezi Československem, Jugoslávií a Rumunskem.“ Jednání státníků v roce 1925 tady dodnes připomíná pamětní kámen. 

V oboře najdete i další zajímavá místa spojená s naším prvním prezidentem. Najdete tady například Masarykův kámen, který sem byl dovezen v roce 1935 u příležitosti prezidentových 85. narozenin. Kolem neopracovaného žulového obelisku musel projít každý, kdo měl Lánskou oborou namířeno na Jivno nebo na Křivoklát. Koncem padesátých let 20. století kámen zmizel a na své původní místo se vrátil až v roce 1998. 

Lánská obora je v současné době pro veřejnost nepřístupná.  Zvěř má proto klid a díky tomu se zde daří i vzácným živočichům. Hnízdí tady orel mořský nebo čáp černý. Loni zde byly popsány tři nové druhy bezobratlých. 

Zajímavosti z historie Středočeského kraje si můžete přečíst i na webových stránkách www.slavime100let.cz. Najdete tam například příběhy slavných Středočechů nebo tipy na výlet.

Spustit audio