Principy darování. Jaké novinky přinesl nový občanský zákoník?

Darovat můžeme cokoli a v podstatě komukoli, samozřejmě s několika málo výjimkami. Dar můžeme věnovat nejen za svého života, ale i po smrti.

„Nově existuje institut takzvaného darování pro případ smrti. Ten můžeme využít ve chvíli, kdy stojíme o to, aby věc, kterou chceme darovat, nebyla součástí dědického řízení, ale aby výlučně připadla člověku, kterému ji chceme darovat,“ říká Mgr. Tomáš Vaněk z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa.

Darovací daň spadá pod daň z příjmu

Nový občanský zákoník přinesl také novinku, která se týká darovací daně. Darovací daň tak, jak jsme ji znali dřív, už nyní neexistuje. Neznamená to ale, že se žádná daň platit nemusí.

Daňové přiznání|foto: Filip Jandourek

„Nově přešla darovací daň do daně z příjmu. Což znamená, že ji musí na základě daňového přiznání zaplatit obdarovaný. Od této daně jsou osvobozeny osoby blízké, tedy například manželka, dcera, syn a podobně," vysvětluje Tomáš Vaněk.

Tuto věc určuje zákon, ale pokud chcete mít jasně zformulováno, kdo bude daň z darované věci hradit, je možné to zanést do darovací smlouvy.

Podle nového občanského zákoníku můžeme někomu darovat celý svůj majetek. „V takovém případě se rozlišuje majetek stávající, ten můžeme darovat skutečně veškerý, a majetek budoucí - například úroda jablek v příštím roce, z toho můžeme darovat maximálně polovinu,“ dodává Tomáš Vaněk.

Většinou není nutné, aby se uzavírala písemná darovací smlouva. „Jsou ale samozřejmě věci, u kterých je to vyžadováno. Například u těch, které se zapisují do veřejných seznamů - typicky to platí u nemovitostí, ochranných známek nebo obchodních podílů,“ říká advokát.