Proč se do bábovek přidávala Květa nebo Vacatův Kynetín? Rakovnické Muzeum TGM nabízí recepty na slavný moučník
Bábovka patří mezi nejoblíbenější české moučníky. Svědčí o tom velké množství forem na pečení v muzejních depozitářích. V rakovnickém Muzeu TGM zjistíte, jak bábovka přišla ke svému názvu a co všechno do ní naše babičky přidávaly. Výstava „Bábovka na neděli“ bude přístupná v Petrovcově síni až do 12. 06. 2022.
Téměř každá rodina opatruje recept na dokonalou bábovku. Někdo má raději dusivou buchtu, další nedá dopustit na speciální recept plný tajných přísad. Na výstavě „Bábovka na neděli“ v rakovnickém muzeu najdete více než třicet rozmanitých receptů, které osobně upekli a otestovali zaměstnanci muzea. Některé návody na pečení tohoto moučníku jsou jednoduché a zvládne je i naprostý začátečník, jiné jsou složitější a vyžadují celou řadu tajných ingrediencí.
Většinu sálu zabírají bábovkové formy, které se dědily z generace na generaci. Jsou plechové, smaltované, keramické, skleněné i silikonové. S předchůdkyněmi dnešních bábovek slavila úspěch slavná Magdalena Dobromila Rettigová. „Právě v té její kuchařce se setkáváme i s bábovkami, i když tam se jmenují trošičku jinak: Dobrá buchta, Císařská buchta, Levná buchta a podobně, ale když si ten recept přečteme, tak zjistíme, že se vlastně jedná o bábovky,“ vysvětluje etnografka Lenka Šmídová.
Domácí kuchařka Magdaleny Dobromily Rettigové se od roku 1826 dočkala mnoha upravených vydání a s nimi i recepty na bábovky. Nejprve bývaly bábovky kynuté a přidávaly se do nich kvasnice, teprve později začaly hospodyňky používat kypřicí prášky do pečiva. Malé pytlíčky s práškem nesly označení Květa nebo Vacatův Kynetín. Bábovky se v první polovině 20. století natrvalo usadily na svátečním stole a staly se typickým nedělním moučníkem k čaji nebo čerstvě umleté kávě.
Jak přišla bábovka ke svému názvu? Poslechněte si v reportáži Báry Kvapilové.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
