Středověký hrad Helfštýn na Přerovsku okouzlil nejen turisty, ale i mistry kovářského řemesla

20. srpen 2019

Hrad Helfštýn na Přerovsku v Olomouckém kraji se vypíná na skále poblíž Lipníku nad Bečvou. Vůbec první písemná zmínka o něm pochází z roku 1349. Původně menší hrádek se během staletí rozšiřoval, měnil rozlohu i podobu. A také majitele. Mezi ty nejznámější patřili Vilém z Pernštejna nebo Petr Vok z Rožmberka.

Helfštýn patří k dominantám Moravské brány a také k nejvyhledávanějším turistickým cílům Olomouckého kraje. Památku spravuje Muzeum Komenského v Přerově.

S historií hradu vás jeho průvodci seznámí při komentovaných prohlídkách, během kterých nahlédnete i do stálých expozic. Prohlédnete si historickou mincovnu, unikátní archeologické nálezy z hradu a okolí a také díla uměleckých kovářů. Na Helfštýn se totiž už řadu let sjíždějí ti nejlepší mistři černého řemesla.

Vůbec největší kovářskou akcí bývá mezinárodní setkání Hefaiston, kdy na hrad přijíždí kolem pěti set účastníků z celého světa. Koná se vždy o posledním srpnovém víkendu. Nabízí pohled na kováře přímo při práci a také vůbec největší exteriérovou výstavu. Otevřenou galerii pod širým nebem každoročně zaplní na tři sta exponátů.

Hefaistonu předchází Kovářské fórum. Mistři černého řemesla obsadí na celý týden hradní kovárnu a před zraky diváků pracují na dílech, která se pak stanou součástí sbírek uměleckého kovářství. Na nádvořích i v zákoutích romantické památky jich uvidíte přes třicet.

Už před hradbami vás přivítá obří plastika Prométhea, v areálu potkáte odpočívajícího Jana Amose Komenského a uvidíte vůbec největší kované šachy na světě, které jsou dokonce funkční. Středověký hrad Helfštýn je přístupný od března do konce listopadu. K hradu vás dovedou značené turistické stezky i cyklotrasy. 

 

autor: zem
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.