V Českých Libchavách se můžete na naučné stezce vydat po stopách historie obce i celé české země

16. říjen 2018
Česko – země neznámá

Naučnou stezku, na které se vydáte po stopách nejen místní historie, ale i dějinami naší země, najdete v Českých Libchavách v Pardubickém kraji nedaleko Ústí nad Orlicí. Na šesti zastaveních se dozvíte poučnou a zároveň zábavnou formou o minulosti českého národa od Cyrila a Metoděje přes husity až po vznik Československé republiky. První zastavení je hned vedle kostela svatého Víta v Českých Libchavách.

 

 

 

Tam najdete rozcestník dvou prvních historických cest. Má připomenout putování ve Velkomoravské říši, kudy chodili žáci Cyrila a Metoděje. „Na jedné straně je text z bible, začátek evangelia svatého Lukáše: Na počátku bylo slovo. Na straně druhé je začátek jednoho Velkomoravského chorálu a ten je vytesán v hlaholici. Na naučné tabuli je možné si ho převést do našeho jazyka a také sestavit slovo HLAHOLICE,“ popisuje první zastavení duchovní otec stezky Vladimír Procházka.

Zastavení druhé vás zavede do doby husitských válek. Po poměrně strmém stoupání dorazíte k mohyle, která symbolizuje rytíře. Od 9. století se tak přesunete do raného středověku, do doby prvních hradišť. Takže hradiště Skalka.

Socha představuje rytíře Mikeše z Českých Libchav. Místo pro toto zastavení vybrali tvůrci naučné stezky proto, že se za ním vyskytují zbytky tvrze, kde Mikeš skutečně žil v letech 1440 až 1447. Je to takový strážce tvrze. Pověst v tomto případě není potřeba, protože existují podložená fakta, a to historický zápis. Z něj se dozvídáme, že Mikeš pravděpodobně patřil do družiny Hynka Ptáčka z Pirkštejna a zúčastnil se Čáslavského sněmu.

Zastavení třetí je u místního rybníčku, kde stojí líbezná pískovcová socha dívky, která se jmenuje Libuška. Její jméno se váže k založení vsi někdy ve 13. století. Tenkrát jeden ze šlechticů pan Kojata odkázal tuto oblast jednomu ze svých družejníků. Tehdy se to tady jmenovalo na Lubhavě. Vesnice se tedy jmenovala Lubhava, později se z toho vyvinula Libchava. A místní se proto rozhodli pojmenovat pískovcovou vílu Libuška.

A zbývají ještě tři zastavení. To další je u Jana Nepomuckého, jehož socha je jediná původní na naučné stezce. Pak dojdete k zastavení se jménem Jana Amose Komenského, jak jinak než na dětském hřišti, které evokuje jeho výrok Škola hrou. A poslední zastavení je připomínkou vzniku První republiky. Je na něm umístěno polámané kolo, ke kterému se váže nejoblíbenější píseň Tomáše Garriqua Masaryka Ach synku, synku.

autor: BAL
Spustit audio