V Kocourských dolech u Jílového se těžilo věhlasné zlato, které zdobí i české korunovační klenoty
Je dobře známo, že Karel IV. dal vyrobit českou korunovační korunu z kvalitního jílovského zlata. To se těžilo v okolí Jílového ve Středočeském kraji a těžba na mnoha místech zanechala v přírodě stopy. U Jílového se nacházelo celkem šest žilních pásem. Nejvýznamnější se jmenovalo Šlojířské. Druhé nejvýznamnější bylo pásmo Kocourské, které se táhne od jihozápadního okraje Jílového až k Žampachu a Sázavě a je dlouhé přibližně tři kilometry.
Raritou jsou tak zvané Kocourské doly, které leží uprostřed Kocourského pásma, a jsou jedinečným dokladem středověké těžby. Vede k nim okružní trasa naučné stezky Jílovské zlaté doly, na které je najdete na zastavení č. 4.
V dokumentech z doby Karla IV. jsou informace o přibližně pěti stech dolech v regionu Jílovska. Toto neuvěřitelné číslo vzniklo tím, že jako samostatné doly byly počítány i menší jednotlivé šachty. Ty dnes tvoří tak zvaná „pinkoviště“. Pinka je zavalená jáma, ve které kdysi probíhala důlní těžba. A právě v lokalitě Kocourských dolů jsou dodnes pinky patrné, jedna vedle druhé. Jsou to jámy hluboké přibližně tři metry, kolem kterých byly navršeny obvaly. Dnes je toto místo zarostlé lesem, a tak tu jednotlivé pinky vytvářejí prostředí připomínající spíše lesní motokrosový areál.
Na zlaté žíle Kocourského pásma se středověcí havíři zapouštěli pod zem a postupně kopali šachtu, až narazili na zlatonosnou horninu, kterou pak vytěžili. Vznikaly tak pravoúhlé šachty, které kolmo sestupovaly dolů do hloubky přibližně 20 metrů. Na povrchu bylo zařízení, které vytahovalo ven horninu a hlušinu, nejčastěji žentour nebo rumpál. Z vytěžené hlušiny vznikl obval, který dodnes pinky z části obklopuje. Běžnou součástí každé šachty byly i příbytky havířů. Často bydleli ve stavení přímo na obvalu a z příbytku byl i sestup do havířského díla.
Poté, co havíři šachtu opustili, byla po dobu několika staletí zanášena přirozenou erozí. Vytěžená hlušina se přirozeně splachovala zpět, takže dnes se jedná opět o bezpečný kompaktní terén, ve kterém se nikdo nemusí bát žádného propadnutí.
Procházka je tu krásná hlavně v podzimním a zimním období, protože okolní lesy jsou převážně listnaté. A procházka po pinkovišti má své skutečné kouzlo zejména tehdy, je-li celé hezky vidět. Po miniaturních kopečkách se tu přechází z jednoho na druhý. A pokud byste náhodou měli chuť se to po mnoha staletích pustit do rýžování zlata, mohli byste tu něco malého najít. Sice byste nezbohatli, ale třeba byste si po pár měsících rýžování mohli nechat udělat malý prstýnek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
