V okolí Stříbrných Hor na Vysočině je dodnes možné najít pozůstatky po těžbě stříbrné rudy

„Pokud bychom procházeli korytem Borovského potoka, tak najdeme černé, podivně tvarované kameny, tak zvanou stříbrnohutnickou strusku,“ popisuje další dodnes viditelný pozůstatek dávného dolování amatérský badatel Jaroslav Havlíček.

Právě v lese u Borovského potoka ukazuje na vysoké skály, ve kterých jsou pozůstatky štol. Vstup do takzvané Pekelské štoly je ukrytý za kovovými vraty v útrobách soukromé chaty pana Jiřího Holešáka. Sám prý štolu prozkoumal a dokonce našel i stříbronosnou rudu.

Je třeba říct, že ryzí stříbro se v této oblasti vyskytovalo jen velmi vzácně. Horníci dobývali stříbronosnou rudu, ze které pak poměrně složitým způsobem stříbro dostávali. „To stříbro se vyskytuje v různých minerálech, ale největší podíl má galenit a tetraedrit,“ dodává Jaroslav Havlíček. Středověcí prospektoři museli dobře znát přírodu a její chování, aby stříbronosnou rudu objevili. „V místech výchozu žíly na povrch dochází k rozkladu rudy a jedna ze složek vytváří slabou kyselinu sírovou, která ničí rostliny,“ popisuje badatel způsob, jak tehdy mohli místo budoucí těžby objevit. Zajímavé je, že jim pomáhali i proutkaři.

Samotná obec Stříbrné Hory a její blízké okolí dodnes vykazuje pozůstatky dolování a potvrzují to i historické záznamy. „Jsme u soutoku Borovského potoka s řekou Sázavou a jsme přímo v centru, kde od druhé poloviny třináctého století stála hornická vesnice a do dnešního dne se tu dochoval kamenný mostek,“ ukazuje Jaroslav Havlíček.

Od mostku pokračuje cesta v místě bývalé železniční trati směrem do Přibyslavi. U břehu řeky Sázavy je tu v zemi zamřížovaný otvor, který vede do další ze štol. Říká se jí Růženina. Na první pohled je zřetelné, že chodby jsou široké jen asi půl metru a vysoké přibližně metr a sedmdesát centimetrů.

Ke stříbru v podzemí Stříbrných Hor se vztahuje i jedna stará pověst. „Ve zdejších dolech je prý tolik stříbra, že by se z toho nechal vyrobit kůň v životní velikosti. Do současné doby se ale podařilo vytěžit pouze tolik stříbra, že by to stačilo na oháňku a hlavu,“ říká s úsměvem Jaroslav Havlíček. Pravda ale je, že těžba stříbra v této oblasti by byla náročná a nerentabilní.