Vřesoviště imituje lesní prostor, základ tvoří rašelina s pískem
Vřes začíná rozkvétat jako jedna z posledních rostlin sezóny, přičemž krásně vyzdobí jak záhony, tak truhlíky, květináče a podzimní aranže. Je též velmi oblíbenou hřbitovní květinou, obzvláště o dušičkách, spolu s chryzantémami a maceškami. Založit si navíc v zahradě můžeme vyloženě vřesoviště, čili plochu osázenou především vřesy.
„Vřesoviště je útvar, který vlastně imituje to, co nacházíme v přírodě. A tam jsou ty plochy velmi rozlehlé. Pokud my chceme tento efekt dostat na zahradu, budeme muset být velkorysí a vymezit na vřesoviště aspoň 12 m² nebo více“, vysvětluje charakter vřesoviště zahradník Pavel Chlouba.
K založení rašelinu je zapotřebí velkého množství rašeliny, která se promíchává s pískem. „K tomuto účelu se používá ostrý, říční písek, který neobsahuje vápník. Míchá se v objemovém poměru 2 : 1. Oba materiály se dokonale promíchají a navážejí do vrstvy alespoň 30 cm na dobře zrytý podklad, aby se obě hmoty snadno propojily. Můžeme udělat rovinu, nebo vytvoříme nějakou muldičku a terénní nerovnost, aby to vypadalo přirozeně. Do vřesoviště můžeme doplnit i další přírodní materiály jako jsou pařezy ze stromů nebo samorosty, které tomu dají opravdový šmrnc“, popisuje samotné založení vřesoviště zahradník Chlouba.
Vřesoviště tvoří dva typy rostlin. Kosterní, jako jsou břízky nebo borovice. A pak už se vysazují vřesy, vřesovce, andromedky, pierisy a další kyselomilné rostliny. Vysazujeme vždy větší množství rostlin od jednoho druhu, alespoň 10–12 kusů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.