Tajemná nemoc léta zabíjela děti. Lékaři vystopovali viníka: smrtící liči

Každé jaro to bylo stejné: když se v půlce května oteplilo, děti se ráno budily s výkřikem na rtech, aby se o chvíli později zkroutily v křečích. Pak upadly do kómatu, které skoro polovina z nich nepřežila. S červencovými monzuny záhadná epidemie zmizela - dokud se napřesrok v plné síle nevrátila. Bezradní lékaři léta tápali v marné snaze odhalit zabijáka, který sužoval indickou metropoli Muzaffarpúr. Teprve nedávno uspěli: viníkem bylo liči. Bezmála detektivní příběh o smrtící síle jinak zdravého ovoce popsaly New York Times.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ovoce-zabiják? Liči je pro většinu lidí zdravé, ale výjimečně může i zabíjet.

Ovoce-zabiják? Liči je pro většinu lidí zdravé, ale výjimečně může i zabíjet. | Foto: Wikimedia Commons

Před třemi lety se epidemiolog Rajesh Yadav přestěhoval do severoindického Muzaffarpúru. A čekal na květen. Z pověření indického Národního centra pro kontrolu chorob a indické pobočky atlantského Centra pro kontrolu a prevenci nemocí měl konečně najít odpověď na otázku, která indické lékaře a vědce trápila už od 90. let: co způsobuje tajemnou epidemii, která každý rok zabíjí místní děti?

Jedna záhada za druhou

Záhad bylo plno. Proč nemoc řádí jen v období od května do července? Proč nepostihuje sourozence nemocných? Pokud ji způsobila infekce, proč ji neodhalila analýza krve a mozkomíšního moku? Někteří vinili vlnu veder, jiní pesticidy, které se používaly k pěstování tradiční místní speciality: ovoce, které městu vyneslo přízvisko Království liči. Nikdo však dlouho nepočítal s tím, že by tím tichým zabijákem bylo právě ono.

'Nebudeme bezbranní.' Vědci potvrdili stoprocentně účinnou vakcínu proti ebole

Číst článek

A přece právě to lékaři nakonec prokázali, což potvrdili toto úterý v britském lékařském časopise The Lancet Global Health. Po mnohaletém tápání a posléze podezření a prvních pokusech se ukázalo, že pokud podvyživené dítě sní na prázdný žaludek nezralé liči, je zle. Jinak zdravé ovoce se v takovém případě může proměnit ve smrtící jed.

Doktor Yadav v Muzaffarpúru prožil dva roky, které připomínaly práci detektiva z oddělení vražd: rukama mu procházely stovky nemocných i mrtvých dětí, zatímco on horečně mapoval, co všechno snědly, vypily a vdechly, v jakém prostředí se pohybovaly a s čím vším se v něm setkaly.

„Bylo to nesmírně náročné, každý den nám před očima umíraly děti, sotva se dostaly do nemocnice,“ citují New York Times z Yadavova vyprávění. Obzvlášť vyčerpávající pro lékaře byly rozhovory se zoufalými rodiči, které musel dopodrobna zpovídat, často nedlouho poté, co ztratili milovaného potomka.

Čtyři stopy

Přesto mu nezbývalo než vytrvale pátrat po stopách – a pak se po nich vydat. Stopa první: děti zabíjel silný otok mozku, který však neprovázela horečka ani zvýšený počet bílých krvinek, tedy symptomy infekce.

Stopa druhá: u většiny obětí testy odhalily pozoruhodně nízkou hladinu cukru.

USA čelí epidemii: 20 milionů lidí je závislých na drogách, lécích a alkoholu

Číst článek

Stopa třetí: konferenční hovor s kolegy z Atlanty, kdy kdosi zmínil epidemii takzvané „jamajské dávivé choroby“, která se projevovala podobnými příznaky jako muzaffarpúrská záhada a u níž se prokázala spojitost s hypoglycinem. Tento toxin se nachází v nezralém ovoci aki a v případě požití brání tělu v syntéze glukózy, což vyvolává akutní hypoglykémii. Když laboratorní testy na sklonku roku 2014 prokázaly, že značné množství hypoglycinu obsahuje také liči (a kromě toho i další podobný toxin), byla odpověď na dosah ruky.

Stopa čtvrtá: Na začátku roku 2015 laboratoře vyvinuly speciální test k měření hypoglycinu k moči – a ten u nemocných dětí odhalil extrémně abnormální hodnoty. „V laboratoři říkali: ‚Nic takového jsme nikdy neviděli,‘“ vzpomíná epidemiolog C.D.C. Padmini Srikantiah.

Konečně úspěch

A tak byl tajemný zabiják konečně odhalen. Lékaři mohli vysvětlit: když děti nesnědly večeři, hladina cukru v jejich krvi klesla; za normálních okolností tělo reaguje metabolizací mastných kyselin a tvorbou glukózy, jenže toxiny ze snědeného liči tento proces zmařily; výsledek: extrémně nízké hodnoty cukru a nakonec nebezpečná encefalopatie.

A konečně mohli také dělat to, k čemu se zavázali: zachraňovat životy. Tentokrát už jim k tomu stačilo málo. Po dlouhém, vyčerpávajícím boji se lékem náhle stala osvěta.

Magdalena Slezáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme