5 fíglů na správně připravené těsto na vánočku podle cukrářky Mirky van Gils Slavíkové

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy vánočka

Jestli se chystáte péct vánočku, dejte si práci hlavně s přípravou samotného těsta. Tady je pět základních rad, jak na přípravu kynutého těsta na vánočku.

Nemusíte zadělávat kvásek

Většina lidí zadělává tzv. kvásek, když připravuje kynuté těsto. Je to zbytečné. Jako milovnice a odbornice na kynuté těsto kvásek nezadělávám. Moje babička prosála mouku do velké zadělávací mísy, udělala důlek, do něj nalila teplé mléko, přidala droždí a vše rozmíchala. Pak přidala cukr, žloutky nebo vejce – podle toho, co dělala, aby byly všechny suroviny rozpuštěné. Zadělala tak najednou celé těsto.

Suroviny dávejte ve správném pořadí

Žloutky je důležité do těsta dát brzy. Pokud je dáte do těsta, které už je téměř zadělané, může se stát, že se žloutek spojí se zbylou moukou a těsto bude proužkované. Sůl dávejte až na konec, protože ta „zabíjí“ droždí. Rozinky do těsta přidávejte, až když máte těsto prohnětené, jinak budete mít z rozinek bláto.

Nespěchejte na kynutí

Dobré kynuté těsto vlastně potřebuje ten čas PO zadělání, protože na kynuté těsto se nesmí pospíchat. Těsto vložte do olejem vymazané mísy, aby se nelepilo ke stěnám, posypte hladkou moukou, aby neokoralo, a mísu zakryjte potravinářskou folií nebo čistou utěrkou. Těsto nechte kynout klidně 2 – 3 hodiny. Zvětší objem trojnásobně, proto je třeba těsto během kynutí tzv. „srazit“ (prodělat).

Těsto musíte srazit

Někteří s těstem na vánočku po vykynutí třískají o stůl nebo vál. Souvislost se dá najít v tom, když mluvíme o srážení. Srážení je vlastně ztloukání těsta dolů a z toho zřejmě vzniklo mlácení těsta. Efekt je srazit nakynutné těsto a jestli ho srážím nebo tluču, tak to je to samé. Sražením těsta se rozvoní kvasinky do polovinné vůně, která dává hebkost kynutým výrobkům.

Kynutí hotové vánočky

Upletenou vánočku přikrytou utěrkou nechte další hodinu nakynout. Teprve potom ji pomašlujte vejcem, posypte mandlemi a pečte!

Mirka van Gils Slavíková

Mirka van Gils Slavíková

Je jednou z našich nejznámějších cukrářek. Profesionální dráhu začala v Praze v roce 1984. Pracovala v restauraci Moskva a v hotelu Alcron v Praze. Toužila ale poznat a naučit se více, než naše země nabízela, a tak o pět let později s manželem a dcerou Hankou emigrovala do Jihoafrické republiky. Zde vedla cukrárnu, stejně jako později ve Spojených státech amerických. Láska k cukrařině ji zavedla i do Francie, Švýcarska i Nizozemí.

Za velký úspěch považuje své vítězství ve Velké ceně Paříže. Tehdy zvítězila v ryze francouzské disciplíně – v přípravě svatebního dortu Croquembouche. Nejcennější medailí je ta zlatá z Basileje z roku 2013. Získala ji za barokní karamelovou panenku, kterou vytvářela, aby splnila poslední přání své maminky. Upekla dezert pro japonského premiéra, ale také dort pro Jamese Bonda, herce Daniela Craiga nebo karamelového slavíka pro Karla Gotta. Splnil se jí i sen – být porotkyní v české verzi britské soutěže Peče celá země.

Říká: „Cukrařina je můj svět i můj život. Je to moje láska, vášeň i nejvěrnější životní partner.“