Alergie se mohou poprvé projevit až v dospělosti. Věnujte pozornost především sezonnosti příznaků

Jaro je v plném proudu a někteří z vás se možná poprvé v životě potýkají s alergickými reakcemi. Jenomže jak vlastně poznat, že potíže, které máte, jsou skutečně alergického původu? První příznaky alergie jsou totiž v počátku velmi podobné obyčejnému nachlazení. Alergie se může ale také projevovat jako podráždění spojivek, různé ekzémy nebo vyrážky, ale primárně bývají zasaženy především horní cesty dýchací. Alarmují je, když příznaky trvají více jak jeden týden, s postupem času se stupňují a pak náhle zmizí v momentě, kdy alergen přestane působit. V případě pylových alergií je také dalším znakem sezonnost. Příznaky se pak objevují v určitém ročním období v ohraničeném čase několik let za sebou. To jsou ale jediné ukazatele, které může laik vypozorovat a měl by se s počínajícími problémy co nejdříve vydat k praktickému lékaři a následně na alergologii, kde se již přesně zjistí, o jaký alergen se jedná a alergii jako taková se potvrdí.

Pylové alergie jsou nejčastější

Alergie jsou problémem celoročním, ale jedním z ukazatelů postupného oteplování planety jsou mimo jiné i posouvající se období počátku reakcí na pylové alergie. Začínají se objevovat už od února, tak jak se posunuje vegetační období rostlin, což ještě před deseti lety nebývalo běžné. Obávaným obdobím všech alergiků je samozřejmě především jaro. Přelom května a června bývá navíc nejvíce zátěžovým obdobím díky rozkvetlé řepce olejné. Žluté lány jsou pro alergiky skutečnou noční můrou. Pylové alergie na konkrétní rostliny začínají spolu s vegetačním obdobím daných rostlin. Velmi vhodné je proto sledovat pylová zpravodajství, kde se přesně stanoví, která koncentrace alergenu začne být v ovzduší v daném období nejvyšší.

Léky vás nezachrání, na místě jsou i ochranná opatření

Pokud víme, že jsme alergičtí na břízu nebo květ řepky, je nutné v období jejich květu přijmout ochranná opatření, která eliminují pobyt v alergickém prostředí. Jedná se sice o omezující režim, ale pomůže nám inkriminovaná období přečkat s menšími následky. Vyhněte se co nejvíce pobytu venku, méně často větrejte a pohybujte se venku pouze když není větrno a není po dešti. Déšť alergeny z vyšších etáži vzdušného prostoru stáhne k zemi, kde je pak jejich větší koncentrace. Kvůli eliminaci alergenů ve vdechovaném vzduchu se vyplatí nosit také ochranu úst a obličeje. Spolu s tímto opatřením také přechodně zvýšit dávku protialergických léků a v tomto režimu přečkat zátěžové období.

Neschopenka ano, ale pouze u vážných případů

Při silných reakcích je na místě i neschopenka, ale důvody pro její vystavení jsou individuální a záleží na posouzení lékaře. Pokud pacient trpí extrémní příznaky trvajícími delší dobu, je neschopenka na místě, ale je nutné také zvážit profesi. U zaměstnání spojených s pobytem v přírodě je u těžkých alergiků neschopenka pro dané období rozhodně oprávněná.