Alexandra Sýkorová šije kroje podle historických vzorníků. Nad slavnostním krojem stráví desítky hodin

19. leden 2022

Lidové kroje se často předávaly z generace na generaci až do samého roztrhání. Alexandra Sýkorová se rozhodla tuto tradici oživit a pustila se do šití středočeských krojů. Nejdřív ušila kroje pro vlastní děti. Pevně věří, že tyto malé poklady jednou předají i dalším generacím.

Alexandra Sýkorová pochází z Moravy, ale už 10 let žije s rodinou v malebné vesnici na Berounsku. „Kroje jsou mi už od malička blízké,“ říká usměvavá maminka čtyřměsíční Jasmínky. Po přestěhování se začala seznamovat s místními tradicemi a začala pátrat po tom, jak takový středočeský kroj vypadal. Inspiraci hledala v muzeích, v historických vzornících, na dobových pohlednicích nebo z publikací Blaženy Šotkové, která o krojích napsala několik knih.

A jak takový kroj ve středních Čechách vypadal? Dívky a ženy nosívaly bílou košilku zdobenou krajkami. Děvčátka na košilku oblékala živůtek z hedvábí či brokátu. Starší dívky a ženy nosily šněrovačku s kosticemi zdobenou zlatými prýmky. Sukně se skládala minimálně ze tří naškrobených spodniček a jedné brokátové sukně, kterou přikrýval fěrtoch, což byla vyšívaná zástěrka. Vzory zástěrek se lišily podle oblasti středních Čech. Hlavy děvčat zdobily věnečky s květy a vdané ženy nosily bohatě vyšívané a zdobené čepce.

Alexandra Sýkorová s láskou a úsměvem zvládá rodinu i šití krojů na zakázku

Středočeské mužské kroje nejsou tak dochované jako kroje ženské a v archivech není ani příliš mnoho fotografií. Jejich součástí bývala skládaná košile, vesta zdobená zlatými prýmky a knoflíky. Zdobené kalhoty se dříve šily z jelení kůže. Alexandra Sýkorová se snaží všechny důležité prvky na krojích zachovat. I když jí se základní konturou zlaté výšivky pomáhá speciální stroj, většinu ozdobných prvků vyšívá ručně. Jenom zdobení krojů jí tak zabere desítky hodin. Další čas stráví škrobením a žehlením.

Mladá maminka se snaží podpořit lidové tradice ve středních Čechách a lásku k nim předává i svým dětem. Její kroje udělaly radost také kamarádům z Berounska nebo manželskému páru z Klecan. Na podzim ušila krojové košile pro děti z folklorního souboru Kytice, které je hned využily v představení v pražském Divadle Na Vinohradech.

Jak je možné, že kroje rostou spolu s dívkami? A jak dlouho Alexandra vyšívá brokátový živůtek? Poslechněte si v reportáži Báry Kvapilové.

Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová