ALGOL

18. prosinec 2002

Včera jsem tu mluvil o souhvězdí Perseus, které je za zimních nocí na obloze dobře viditelné. A slíbil jsem, že se k věci ještě vrátím. Říkal jsem, že slavný řecky mytologický hrdina má s sebou na obloze hlavu příšerné Medúsy, s jejíž pomocí ničil své nepřátele - když se na ni podívali, neodvratně zkameněli. I my se dnes na hlavu Medúsy můžeme podívat, a ani kvůli tomu nezkameníme. Je to druhá nejasnější hvězda souhvězdí Persea a její jméno Algol je asi některým z nás povědomé. Ano, Algol je poměrně známá hvězda, protože jde o první hvězdu, u které byla - už ve starověku - pozorována proměnnost.

Proměnné hvězdy jsou hvězdy, které pravidelně mění svou zdánlivou jasnost. U Algolu se změny jasnosti opakují přesně po dvou dnech, dvaceti hodinách a devětatřiceti minutách. Algol má slabého průvodce, který ho v pravidelných intervalech zakrývá, a snižuje tak jeho jasnost. Takovým hvězdám - a dnes je jich známo opravdu hodně - se říká zákrytové proměnné. Nám dnes proměnnost hvězd, když známe její příčinu, připadá pochopitelná, staré národy v ní však viděly něco příšerného, přímo děsivého. Takové podivné pomalé a zcela pravidelné mrkání... co to má znamenat.

Michal Novotný

Proto si staří Řekové pomysleli, že ta mrkající hvězda je hlava nějaké příšery, nejspíš známé Medúsy, a kolem té hvězdy si pak utvořili souhvězdí Persea, hrdiny, který Medúsu zabil. Ze stejného pocitu vyšli i staří Arabové, kteří tu hvězdu nazvali Ras al Ghul, tedy ďáblova hlava, hlava démona, hlava pouštního démona. Z arabských slov Ras al Ghul pak zkrácením vzniklo naše dnešní Algol.

Pozoruhodné určitě je, že ačkoliv jméno této hvězdy naznačující její proměnnost se i v Evropě používalo velmi dlouho, toho, že beta Perseidy, čili Algol, mění svůj jas, je to proměnná hvězda, si v moderní době první Evropan všiml až roku 1669. Abych jazykové téma souhvězdí Persea skoro vyčerpal, ještě dodám, že nejjasnější hvězda tohoto souhvězdí, tedy hvězda ještě jasnější než záhadný Algol, má dokonce dvě jména - častěji používané Algenib a méně obvyklé Mirfak. Obě ta pojmenování jsou původem arabská - první říká, že tady je bok Persea, druhé na tomto místě souhvězdí vidí hrdinův loket.

Vysílá se ve středu 18.12.

(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.