Anticharta jako reakce na Chartu 77. Mnozí umělci podepsali pod nátlakem
Charta 77 byla jednou z nejvýznamnějších opozičních aktivit v období normalizace a komunistický režim se obával, že by výzva chartistů k dodržování lidských práv mohla mít široký ohlas. Proto se rozhodl reagovat masovou diskreditační kampaní.
Vše vyvrcholilo 28. ledna 1977 na shromáždění umělců v Národním divadle v Praze. Přítomny byly i televizní kamery, které pečlivě snímaly tváře populárních herců, jakými byli Karel Höger, Dana Medřická, Jan Werich, Miloš Kopecký nebo Jiří Sovák. Herečka Jiřina Švorcová přečetla „Provolání československých výborů uměleckých svazů: Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru“, označované jako Anticharta.
Umělci byli vyzváni, aby text podepsali a demonstrovali tak svou loajalitu s komunistickým režimem. 4. února 1977 byli na podobném shromáždění ke stejnému kroku vyzváni i umělci z oblasti populární hudby, například Karel Gott, Jiří Schelinger, Eva Pilarová, František Ringo Čech a další. Seznamy těch, kteří Antichartu podepsali, pak vycházely v deníku Rudé právo. Antichartu tehdy podepsalo 76 národních umělců, 360 zasloužilých umělců a dalších 7000 umělců, mnoho z nich pod nátlakem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
