Apolena Veldová - herečka
6. červen 2011
Tandem
Hostem Tandemu byla herečka Apolena Veldová. Dozvěděli jste se, z jaké rodiny pochází, na co byla upozorněna svým synem a proč. Dále prozradila, od kdy začala hrát divadlo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, milí posluchači, zdraví vás a hezkou chvilku u rádia přeje Jan Rosák. Mým hostem je dnes žena, kterou na jevišti nelze určitě přehlédnout. Každého upoutá její subtilní postava, hluboké uhrančivé oči, ženskost projevu, velmi vysoká jevištní kultura, tedy mluva, pohyb a také ono něco, co jde takzvaně, jak se říká, přes rampu, co se tak těžce definuje. Někdo tomu říká energie, jiný fluidum, další silná osobnost. Prostě pozvání do Tandemu přijala herečka Apolena Veldová. Dobrý den, vítám vás.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Dobrý den a děkuji za chválu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Všechno je na místě, si myslím. A my si o tom dneska taky popovídáme. Hlavně o vaší životní dráze.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je tedy herečka Apolena Veldová. Jméno Velda určitě spoustě posluchačů připadá známým, bodejď by ne. Josef Velda, dlouholetý člen činohry Národního divadla, byl také velice aktivní v dabingu, v televizi, čili je jasné, narodila jste se do herecké rodiny. Co maminka?
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Maminka není herečka přesto, že měla nastoupit jako elévka do varnsdorfského divadla, které tehdy ještě měl vlastně svůj stálý soubor. Ale protože už v té době znala se s mým tatínkem, tak tatínek jí dal na vybranou, buďto rodina, nebo divadlo. A maminka byla tak obětavá, že se rozhodla pro rodinu a myslím si, že to bylo dobré pro nás všechny, protože ona pak opravdu byla třeba s náma, se mnou byla 12 let doma, vlastně jako starala se o celou domácnost, tatínkovi dělala servis a to nemyslím jenom v domácnosti, ale i dramaturgický servis, jo, protože ona tím, jak měla volno, jak měla čas, tak samozřejmě četla a pročítala třeba i zahraniční biltény, které táta nosil z divadla. A dávala mu tipy, co je třeba zajímavá hra nebo co je zajímavý text literární a tak. Takže ona dělala takovou rodinnou dramaturgii.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hezký a nevyčítala někdy tatínkovi, no, vidíš to, já jsem mohla bejt hvězda ve Varnsdorfu.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Ne, já myslím, že ne, protože pak samozřejmě Varnsdorf zanikl, nebo tedy soubor se rozpustil a myslím si, že ne, že nelitovala a pokud, tak to nikdy neřekla a myslím si, že se tak jako vlastně realizovala právě v té rodinné dramaturgii, protože samozřejmě to se netýkalo jenom táty, ale to se týkalo jak mého bratra, tak mě, protože my jsme samozřejmě od dětství procházeli těmi různými recitačními soutěžemi, takže tam se maminka realizovala velmi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to vypadá, že u vás doma se mluvilo hlavně o divadle a že vaše budoucnost vás a vašeho bratra byla v podstatě jasně narýsovaná, je to tak?
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Ano, v podstatě ano, jako z toho se nedalo uniknout.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nebylo tam něco takového, jako že budete studovat třeba botaniku nebo jadernou fyziku, ne, ani náhodou.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
No, bylo, jo, jo, bylo, bylo, protože mého bratra vlastně rodiče tak jako podprahově nutili do medicíny, takže ten to pak vyřešil tak, že si vzal doktorku a mně vlastně tatínek to rozmlouval divadlo a já jsem dokonce teda v 8.nebo v 9.třídě uvažovala o studiu ekonomie. Já jsem měla napsanou teda jako střední školu jako konzervatoř a střední školu ekonomickou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vy jste to nevyřešila tak, že byste si vzala ekonoma.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Ne, ne, ne, já jsem to vyřešila, já jsem si vzala divadelníka, ale k té ekonomii jako vlastně tak plus minus někdy přičichnu a mě to tehdy bavilo, samozřejmě teď už jí nerozumím. Jako když přijde syn prostě, který studuje gymnázium a začne mi vyprávět, co se učí v matematice, no, tak to vůbec, to je pro mě španělská vesnice.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak člověk z toho, když k tomu nemá úplně blízký vztah, velice rád vyběhne.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to jasné, no, co se týče vaší kariéry, tak myslím si, že šla takovou tou přirozenou cestou po těch správných štacích, Dismanův soubor.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Ano, to je základ.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Recitační soutěže a podobně. No, a potom DAMU nebo.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Ne, konzervatoř pražská a já jsem měla štěstí, právě jste zmínil ten Dismaňák nebo teda Dismanův rozhlasový dětský soubor, tak to je, ano, Dismaňák, tak to je pro mě úplný jako vlastně největší základ, co se třeba týče jevištní techniky, tak si myslím, že to mám z Dismana. Protože my jsme se tam opravdu věnovali teda českému jazyku a výslovnosti a poezii a vůbec tvorbě rozhlasové. Takže to byl základ a pak jsem vlastně na konzervatoři měla 4 roky jako svého dvorního pedagoga, pana profesora Lukavského, takže to byla další, vlastně to byl další stupeň. No, a pak už jsem se učila jenom v divadle, protože vlastně hned po konzervatoři jsem šla do Ostravy, to tehdejšího státního divadla a to zase byla vlastně šok v tom, že to byly velký divadla, velký jeviště, velký hlediště, takže velká gesta byla na místě.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to, co teď si budeme povídat s herečkou Apolenou Veldovou, jsem si tady nazval zásah do Čapka. Ale já si myslím, že ta legrace jaksi končí jenom tím, tímhle tím mým uvedením, protože to, co se stalo v jednom časopise, tak, a vy jste si o tom přečetla, tak si myslím, že není tak úplně jaksi legrační a v pořádku, viďte.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
No, to určitě není legrační, protože jsem byla upozorněna svým synem, který odebírá jistý časopis, jistý týdeník, že tam je kritika na literární tvorbu Karla Čapka, která byla převedena na jeviště, a vlastně byl Čapek tak jako snížen na pisálka z prostředí gymnázia a vlastně jeho hodnota byla snížena tak, že jaksi pro nás už je tento autor odepsán, že se z něho stává jakási mrtvola a že ti, kdo ho uvádějí, jsou jakýmisi balzamovači mrtvoly. A že vlastně je příliš jednoduchý pro nás a příliš naivní a vlastně už nám nemá co říct. A mě to teda úplně vyděsilo, protože jestli máme nějakého autora v české literatuře, tak hodnotného, který je uznáván i ve světě, tak je to Karel Čapek. A jestliže pojednává o nějakých naivních lidičkách, tak o tom píše ale velice zasvěceně a velice zajímavě a myslím si, že snižovat ho na tuto úroveň je teda sprosté a nevychované a nevzdělané.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak já si myslím, že bych k tomu přidal ještě několik epitet, například, mohli bychom si to probrat trošičku, máme na to šanci teď. Trošičku tak nějak jaksi globálněji, protože já mám takový pocit, že ten pisálek jaksi byl určitě velmi mladý.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano, velmi mladý.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jaký měl ročník narození?
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
85.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
85, tak to si odvodíte, kolik mu asi tak zhruba bylo. Mám takový pocit, že tihle ti mladí kluci a mladá děvčata si zkoušejí brousit pero na těchto velikánech, protože kdyby napsal pochvalnou recenzi o uvedení Čapka na jevišti nebo, nebo vydání Čapkova díla, tak prostě zapadne, ale jelikož se do něj trefí neomaleně, tak se stane najednou středem pozornosti. A tudíž si jeho jméno třeba někdo zapamatuje. Já si myslím, že pravděpodobně tohle to asi je účelem takového činu.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Já se obávám, že to je jenom pouze zviditelnění sama sebe a vlastně upozornění na to, že já mám jiný názor než všichni okolo a že ten můj názor je prostě ten nejkvalitnější a bohužel samozřejmě, když si to někdo přečte, tak vlastně se tím začne řídit, jo. A to bohužel v současnosti tento trend se dostává i do divadel vlastně, že každý se chce zviditelnit a každý chce ukázat, co všechno umí, jakou má invenci, co všechno si o tom myslí, jakou má svou filosofii a pak si k tomu teda vezme nějaké dílo dramatické a to si upraví k obrazu svému a vlastně zviditelňuje pouze sama sebe bez ohledu na autora, bez ohledu na herce, na diváky a tak dále. Takže já tomu teda říkám taková trošku zastydlá puberta, jo, protože každý puberťák vlastně má ten svůj negativní názor. Tím procházíme všichni, ale pak to povýšit na nějakou jako hodnotu, mně přijde teda děsivé.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že to je ovšem výborný takový návod pro vás mladé kritiky, jen do toho, na řadě by teď mohl být třeba Moliére a Shakespeare.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Herečka Apolena Veldová je dnes hostem Tandemu a budeme se teď věnovat její kariéře. Když už jsme si tady teď popovídali před chviličkou o tom, co jí naposledy trošičku rozčílilo, tak se teď zase zklidníme a zavzpomínejte, Apoleno, na to, jak po konzervatoři vlastně začala vaše kariéra. Jestli se nepletu, vy jste měla šanci hned si zahrát ještě možná za studií, už na velkém divadle.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano, ano, já jsem měla štěstí, souhra všech náhod, která ovlivňuje vlastně divadlo jako takové nebo putování divadlem, že jsem vlastně při šestém ročníku už mohla teda být angažována v již zmiňovaném Státním divadle v Ostravě a první mojí rolí byla Desdemona v režii Jana Kačera, takže všechny prostě hvězdy nade mnou stály a bylo to úžasné a ostravský soubor vlastně tehdy byl a doufám, že ještě je velmi vstřícný vůči nově příchozím. Takže to bylo prostě, já jsem tam znala pouze jednoho člověka v tom souboru, ale velmi záhy jsem se tam cítila jako doma. A na město jsem si zvykala ty dva, dva roky plus minus, ale pak jsem si ho strašně zamilovala, takže já ho uvádím jako svůj druhý domov.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že to je docela škoda, že se už tolik neuvádějí, i když někdy, pravda, vidíme aspoň kousky třeba na druhém programu České televize z inscenací mimopražských divadel a člověk nemá tolik šanci jaksi zajíždět až někam do Ostravy, že jo, je to kus cesty, ale někdy by to opravdu stálo za to, protože se tam dělá výborné divadlo. Je to taky vidět z toho, že jsou herci těchto inscenací mnohdy oceněni i Thálií a podobně. Ale vy jste ovšem přesto, že Ostrava vás takhle zasáhla příjemně, jste potom emigrovala zase do Prahy. Reemigrovala.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
No, potom, potom, po jednom plnoletí, protože já jsem tam byla 18 let, takže ono to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
18, no tak to jo.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Takže já jsem tam vlastně prožila stejnou dobu asi tak jako, když jsem tam odcházela, protože jsem tam odcházela ve 20 letech. Z Ostravy jsem se stěhovala zpátky po 18, ale ještě dva roky jsem dohrávala, takže já jsem to měla tak jako nastejno, 20 let v Praze, 20 let v Ostravě. No, a pak vlastně v těch 40 jsem začínala v Praze od nuly, že jo, protože my jsme se vrátili prostě do úplně jiného města a ono přece jenom opravdu těch 20 let nebo 18 let udělá strašně velký skok, nehledě na to, že v té době vlastně byla revoluce, takže se to všechno změnilo. A já už jsem to uvedla v jednom rozhovoru a bylo to velmi smutné, že vlastně třeba kontakty, které jsem měla na režiséry třeba v Českém rozhlase díky Dismanům, tak vlastně ti režiséři už buď byli v důchodu, nebo už tady nebyli. Takže já jsem najednou zjistila, že už jsem opravdu trošku jako zestárla mírně a že prostě ty kontakty musím navazovat úplně nový a vlastně opravdu jsme začínali od nuly, od začátku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak nikdo vás zase nemohl podezírat z toho, že byste těžila z nějaké protekce, protože už nebylo u koho.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano, přesně tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale nicméně vy jste, to je možná ještě větší zásluha vašeho talentu a vaší píle, že jste se dostala opět na velice vysoké niveau. Začala jste hrát u Švandů.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Ano, my jsme vlastně dostali nabídku s manželem oba dva do nově vznikajícího souboru Švandova divadla, takže vlastně nám se tak jako nově stavěl soubor, vznikalo nové divadlo, takže i to byl ten důvod, proč jsme se rozhodli tedy v době, kdy jsme uvažovali, že se definitivně usadíme v Ostravě a koupíme si chalupu a já nevím co, nebo baráček, tak v té době právě přišla ta nabídka do Prahy, tak jsme to chvíli zvažovali, ale ta nabídka byla tak zajímavá, včetně teda režiséra, za kterým jsme šli, což byl Michal Lang, se kterým jsme zkoušeli před tím v Ostravě. Bylo to tak lákavé a tak silné, že jsme si řekli, že to teda vyzkoušíme. No, a šli jsme, všichni říkali, jdeš zpátky domů, ne, ale domů to nebylo teda.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Než jsme si sedli spolu s mým dnešním hostem, herečkou Apolenou Veldovou do studia Tandemu, tak mi stačila říct, že jsou v rodině tak nějak jaksi naladěni zajímavě československy. Tak já jsem zprvu pojal podezření, že máte někoho v rodině jaksi se slovenskými kořeny a ono to je jinak, viďte.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Ne, je to jinak. Mám spoustu kamarádů na Slovensku a zároveň vlastně mí rodiče byli oba členy Společnosti československého porozumění vlastně po rozdělení Československa a tatínek tam přispíval i nějak jako literárně. Takže my jsme prostě vychovaní československy a mě to hrozně mrzelo to rozdělení. A vlastně tak jsme nějak tak jako československy zůstali naladěni, takže se to vlastně odráží i v tom, že doma sledujeme převážně slovenskou televizi a i třeba, když máme možnost sledovat podobné pořady na české televizi a na slovenské, tak si radši zvolíme tu slovenskou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, pořád ještě litujete toho rozdělení?
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
No, to už je sporné, ale je to trošku jiné, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale já jsem to chtěl říct hlavně proto, že si to teď můžeme malinko napravit, protože jste si vybrala dva komiky, kteří byli hodně, anebo jsou hodně českoslovenští, i když jeden z nich už bohužel mezi námi není. Ale Jula Satinský zase hrál ve spoustě českých filmů a tak nějak byl náš a je náš. No, a Milan Lasica, tak u toho je to jasné, že jo. Tak.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
A navíc jsou chytří.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Navíc velice, samozřejmě, takže už je několik důvodů, abychom si je v Tandemu pustili.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Apolena Veldová je dnes hostem Tandemu, herečka, ale také, pozor, pedagožka. Vy jste, jestli se nepletu, vyučovala už na státní konzervatoři nebo na konzervatoři v Ostravě? Ano, a když jste přešla do Prahy, tak vás tahle ta vášeň učit nepustila, učíte dodnes.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
No, tak já jsem na konzervatoři v Ostravě učila pár let a pak vlastně jsme nebo kolegyně Milena Asmanová zřídila u divadla jakési soukromé studio, herecké studio Mileny Asmanové, ale bylo to pod hlavičkou divadla, takže my jsme měli učebny teda v divadle, studenti tohoto soukromého studia účinkovali v představeních ostravského divadla. Byli to studenti, kteří si to částečně platili a studovali to ve svém volném čase. Takže dopoledne byli normálně ve škole nebo v práci a odpoledne měli tyhle ty odborné předměty, jako byl zpěv, herectví, jevištní řeč, šerm, step, pohyb, to všechno jsme tam stihli odučit s různými kolegy z operety, z baletu a tak. A bylo to pod hlavičkou ministerstva školství, takže vlastně když ta škola to studium skončilo, tak dostali tedy jakousi akreditaci k výkonu tohoto povolání a musím říct, že asi tak dvě třetiny se uchytily u divadla z těhle těch dětí tedy a někteří se tomu divadlu věnují tedy v jiném povolání, jako manažer, ekonom divadelní a tak, jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prostě pohybují se kolem divadla. Ale víte co mě zaujalo, že to možná pro ty lidi, kteří tohle to dělali všechno tu školu, při svém povolání, bylo ještě takové jaksi hlubší než pro normální běžné studenty třeba konzervatoře nebo DAMU, protože tihle ti frekventanti tohohle toho studia Asmanové, tak určitě museli jaksi přemáhat to, že třeba odpoledne už se jim nechtělo zase po normální práci a tak. Takže ta láska k divadlu byla opravdu hluboká.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Opravdu, i k tomu studiu, já jsem nic takového nezažila, ani potom na pražské konzervatoři, ani teď na vysoké škole, prostě ta snaha, ta píle, ta radost, ta energie, která z nich šla, to bylo prostě neopakovatelné a oni nás nutili do práce, to bylo neskutečné. My jsme přišli ze zkoušky unaveni a oni prostě už čekali a hučeli do nás, že musíme pracovat, takže vlastně i když ta škola skončila, oni už teda jako byli v praxi, tak já jsem pak s nima ještě dva roky poté dělala různá představení, které se hrály po Ostravě a v klubu divadelním a tak, takže to bylo úžasné. A musím říct, že se s těma dětma, teďka už třeba matkama od rodin, setkáváme dodnes a máme takové různé srazy a někteří jsou i tady třeba v Kladně v divadle a tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak se svými současnými žáky se budete setkávat určitě zase v divadle. Jak to vypadá dneska, jaká je úroveň školství, vy učíte na.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Teď na DAMU.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na DAMU, ano.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Na konzervatoři už jsem skončila, tam jsme vlastně dovedli s kolegou Janem Novotným děcka do čtvrtého ročníku k maturitě a oni teďka teda už hrají v nově otevřeném Divadle pražské konzervatoře. A čekají na angažmá, 3 studentky už teda angažmá mají, což je úspěch. No, a na DAMU teď vlastně naši studenti mají těsně před svou první premiérou v Disku, no, a jaká je úroveň. Mám pocit, že studenti jsou čím dál línější.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Taky mám ten pocit. Ale měli by se činit, protože dneska vychází tolik studentů ze všeho možného hereckého školství, že ta konkurence je opravdu nebývalá a uchytit se je těžší než kdykoliv předtím.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
No, a jde o to, jestli oni taky se chtějí uchytit, že jo, protože samozřejmě to lákadlo různých seriálů a reklam a volné nohy v Praze je pro ně zajímavější, než jít třeba hrát divadlo právě na již zmiňovanou oblast, jo. Já jsem, právě teď jsem zrovna mluvila s jednou studentkou konzervatoře a říkám, byli jste na konkurzu v jistém divadle. Ne, ne, já radši budu tady v Praze a třeba půjdu studovat vysokou školu, ale já potřebuju být v Praze. A přitom to byla studentka, která chtěla dělat divadlo, jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, vzhledem k tomu, jaké jsou platy dnes na oblastech, tak se zase tak moc dotyčné divit nemůžeme.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hrečka Apolena Veldová je aktivní nejenom na divadelním pódiu, nejenom třeba před kamerou, nebo před rozhlasovým mikrofonem, ale představte si, dozvěděl jsem se na ni takovou úžasnou věc, že prý to je možná ta touha dělat nebo chuť dělat něco z té ekonomie, že prý vypracováváte kolegům daňová přiznání.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano, to jste si dobře zjistil. Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam možná při těhle těch chvílích, kdy pracujete, kdy sedíte do noci nad těmi formuláři, tak tam možná na vás padají krušnější chvíle než třeba na divadle.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
No, ale zase na druhou stranu já to všude tak jako vysvětluju, protože samozřejmě všichni si myslí, že to je jistý úchylný koníček, což je.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Trošku jo teda.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Ale, no, je, je, já vím, ale vysvětluju to tím, že vlastně u divadla ten výsledek nemáte, ten výsledek vlastně je v tom, jak vás zhodnotí ty ostatní, jo, jak diváci, kritici, režisér, maminka, prostě vždycky to je jako z jejich pohledu, úhlu pohledu, kdežto u toho daňového přiznání víte, jestli vám to vyšlo, nebo ne. Tam spočítáte prostě, víte, že tam je těhle těch procent a že to musíte odečíst.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Radši aby to vyšlo teda.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Jasně, no, někdy se i to nepovede. Ano, někde jsem se dokonce takhle přepsala, když jsem to přepisovala z toho počítačovýho vydání do ručního a přepsala jsem číslovku a už byl průšvih, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vidíte, a to jsou ty chvíle, o kterých jsem právě mluvil. Ale to byla samozřejmě nadsázka. Chci se zeptat, jestli, protože to jsou taky samozřejmě chvíle, při kterých, co si budeme povídat, na jevišti stéká ten studený pot po zádech, dostala jste se někdy do takových situací třeba?
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
No, oni jsou různé samozřejmě, na některé vzpomínáte potom už s úsměvem na rtech, jako když třeba nepřijde kolega celou minutu na výstup, to se nám teda stalo u jedné komedie a to jsme zrovna hráli v Ostravě v loutkovém divadle, takže to byl malý prostor a šatny byly nad jevištěm a z toho na to jeviště se šlo po takovém točitém kovovém schodišti. No, a my jsme prostě řekli tu narážku a kolega nešel. Tak jsme řekli znova tu narážku a zase nešel. Tak jiný kolega začal improvizovat a to, někdo běžel prostě, nebo volal nahoru, že jo, přes ty schody, jako ať už jde na jeviště a pak se ozval ale dusot po těch kovových schodech, že jo, rány, rány a ten přiběh, ale hodil to na nás, řekl, co je jako, vy tady na mě čekáte proč? A pokračoval v roli, že. A hodil to prostě, jako že my jsme nevěděli, že my nevíme, co a jak máme pokračovat a tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to taky umění, no.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Je to umění, no. Takže to jsou pak už takové úsměvné chvilky. Já jsem zažila teda hrůznou chvilku, když jsem jela z Poděbrad, kde jsem byla v porotě u právě jedné recitační soutěže a stíhala jsem představení v Ostravě a to ještě nebyla dálnice, takže se jezdilo po různých silnicích první třídy, kde byly kolony. Takže já jsem zjistila, že prostě na to představení přijedu opravdu těsně před sedmou hodinou a začínali jsme, měla jsem první slovo, takže já jsem se v tom autě v té koloně nalíčila, nebyly mobily v té době ještě, takže ty vůbec nevěděli, jestli přijedu, nebo nepřijedu a to musím říct, že teda pak když jsem tou 105 škodovkou jela těch 110, 120 po tý okresce, tak to jsem měla hrůzu, jestli vůbec dojedu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy za volantem jste řídila.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano, a přijela jsem asi za dvě minuty sedm, tam už byla oblíkačka nachystaná prostě na schodech, hodila na mě šaty, kolega Honza Fišar už byl jako připravenej, že jsme začínali tedy spolu a vběhla jsem na to jeviště a půl hodiny jsem hrála, vůbec nevím jak, protože jsem byla tak rozklepaná, že prostě jsem vůbec nevěděla, co na tom jevišti dělám. To byla teda, to byla muka, jo. To jsem si říkala, to už nechci nikdy zažít tohle to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale zase to zocelí, bych řekl teda.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Já vím, ale jako ty nervy za to nestojí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Žádný zocelování.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Ne, ne, ne.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem Tandemu je a ještě chviličku bude herečka Apolena Veldová, která nejenom hraje, také učí, také si myslím, že je dobrou matkou, aspoň doufám, máte jednoho syna. Kolik je synovi?
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Taky doufám. Syna. 19.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A co dělá?
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
To jste se dobře zeptal. Teď maturuje za měsíc a jinak udělal přijímací zkoušky talentové na Divadelní fakultu Akademie múzických umění, obor režie, dramaturgie, takže by měl, pokud odmaturuje, tak by měl nastoupit na DAMU na režii.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to vypadá, že bude pokračovat tedy jaksi v rodu Veldů, i když se nejmenuje.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Ne, ne, ne, jmenuje se Kačmarčík.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Po manželovi, ale v rodu Veldů, no, bude to takovej další divadelní rod. Je do toho celej žhavej určitě.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Tak žhavej, ono mu asi zase jako mně nic jiného nezbývalo, protože my sice odmala mu vštěpujeme lásku k jiným věcem, včetně, já nevím, sportu, já i tu ekonomii jsem tak do něj jako tlačila, chtěli jsme, přáli jsme si žurnalistiku, protože píše a tak jsme tak jako furt jsme ho tlačili někam jinam, od toho divadla co nejdál.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jemně, ale pryč.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
A no, jemně, ale pryč, no, nicméně jsme pak udělali chybu, protože v jeho 15 letech jsme sháněli brigádu, protože si chtěl přivydělávat a v 15 letech vás nikdo nezaměstná, protože brigádníky berou až do 16 a jediná instituce, která byla ochotná ho přijmout, bylo Švandovo divadlo na Smíchově, jakožto uvaděče, protože my tam máme teda uvaděče pouze studenty, jo, což je příjemné, protože tam je opravdu jako mladá parta. No, takže začal brigádničit jako uvaděč, no, a po dvou letech se stal inspektorem hlediště, takže teď už je vlastně dva roky zaměstnán jako inspektor hlediště na půl úvazku. No, a v tom divadle je prostě každý den, že jo. Takže my jsme 15 let ho od toho divadla odtlačovali, abysme ho v 15 letech tam zase jako vecpali.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To už je potom těžký mu vysvětlovat, že by to neměl dělat, když načichne, to je jasný, no. Praxi už má v tom, až jednou bude něco na jevišti uvádět, tak řekne, že má v tom uvádění praxi, protože uváděl hlediště Švandova divadla. Přeju vám, Apoleno, ať se vám samozřejmě vede, nejenom vám, ale celé rodině herecké, divadelní a samozřejmě pevné zdraví, protože to je hrozně důležité a ať se prostě daří v celé kariéře. Myslím si, že i prázdniny teď herecké budete mít pracovní, ne.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
No, tak nárazově, nárazově. My ty prázdniny docela ctíme, protože my si chceme odpočinout.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je dobře, jen si odpočiňte. A třeba někdy v Tandemu zase na shledanou.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Děkuju, děkuju.
Spustit audio
--------------------
Dobrý den, milí posluchači, zdraví vás a hezkou chvilku u rádia přeje Jan Rosák. Mým hostem je dnes žena, kterou na jevišti nelze určitě přehlédnout. Každého upoutá její subtilní postava, hluboké uhrančivé oči, ženskost projevu, velmi vysoká jevištní kultura, tedy mluva, pohyb a také ono něco, co jde takzvaně, jak se říká, přes rampu, co se tak těžce definuje. Někdo tomu říká energie, jiný fluidum, další silná osobnost. Prostě pozvání do Tandemu přijala herečka Apolena Veldová. Dobrý den, vítám vás.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Dobrý den a děkuji za chválu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Všechno je na místě, si myslím. A my si o tom dneska taky popovídáme. Hlavně o vaší životní dráze.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je tedy herečka Apolena Veldová. Jméno Velda určitě spoustě posluchačů připadá známým, bodejď by ne. Josef Velda, dlouholetý člen činohry Národního divadla, byl také velice aktivní v dabingu, v televizi, čili je jasné, narodila jste se do herecké rodiny. Co maminka?
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Maminka není herečka přesto, že měla nastoupit jako elévka do varnsdorfského divadla, které tehdy ještě měl vlastně svůj stálý soubor. Ale protože už v té době znala se s mým tatínkem, tak tatínek jí dal na vybranou, buďto rodina, nebo divadlo. A maminka byla tak obětavá, že se rozhodla pro rodinu a myslím si, že to bylo dobré pro nás všechny, protože ona pak opravdu byla třeba s náma, se mnou byla 12 let doma, vlastně jako starala se o celou domácnost, tatínkovi dělala servis a to nemyslím jenom v domácnosti, ale i dramaturgický servis, jo, protože ona tím, jak měla volno, jak měla čas, tak samozřejmě četla a pročítala třeba i zahraniční biltény, které táta nosil z divadla. A dávala mu tipy, co je třeba zajímavá hra nebo co je zajímavý text literární a tak. Takže ona dělala takovou rodinnou dramaturgii.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hezký a nevyčítala někdy tatínkovi, no, vidíš to, já jsem mohla bejt hvězda ve Varnsdorfu.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Ne, já myslím, že ne, protože pak samozřejmě Varnsdorf zanikl, nebo tedy soubor se rozpustil a myslím si, že ne, že nelitovala a pokud, tak to nikdy neřekla a myslím si, že se tak jako vlastně realizovala právě v té rodinné dramaturgii, protože samozřejmě to se netýkalo jenom táty, ale to se týkalo jak mého bratra, tak mě, protože my jsme samozřejmě od dětství procházeli těmi různými recitačními soutěžemi, takže tam se maminka realizovala velmi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to vypadá, že u vás doma se mluvilo hlavně o divadle a že vaše budoucnost vás a vašeho bratra byla v podstatě jasně narýsovaná, je to tak?
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Ano, v podstatě ano, jako z toho se nedalo uniknout.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nebylo tam něco takového, jako že budete studovat třeba botaniku nebo jadernou fyziku, ne, ani náhodou.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
No, bylo, jo, jo, bylo, bylo, protože mého bratra vlastně rodiče tak jako podprahově nutili do medicíny, takže ten to pak vyřešil tak, že si vzal doktorku a mně vlastně tatínek to rozmlouval divadlo a já jsem dokonce teda v 8.nebo v 9.třídě uvažovala o studiu ekonomie. Já jsem měla napsanou teda jako střední školu jako konzervatoř a střední školu ekonomickou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vy jste to nevyřešila tak, že byste si vzala ekonoma.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Ne, ne, ne, já jsem to vyřešila, já jsem si vzala divadelníka, ale k té ekonomii jako vlastně tak plus minus někdy přičichnu a mě to tehdy bavilo, samozřejmě teď už jí nerozumím. Jako když přijde syn prostě, který studuje gymnázium a začne mi vyprávět, co se učí v matematice, no, tak to vůbec, to je pro mě španělská vesnice.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak člověk z toho, když k tomu nemá úplně blízký vztah, velice rád vyběhne.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to jasné, no, co se týče vaší kariéry, tak myslím si, že šla takovou tou přirozenou cestou po těch správných štacích, Dismanův soubor.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Ano, to je základ.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Recitační soutěže a podobně. No, a potom DAMU nebo.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Ne, konzervatoř pražská a já jsem měla štěstí, právě jste zmínil ten Dismaňák nebo teda Dismanův rozhlasový dětský soubor, tak to je, ano, Dismaňák, tak to je pro mě úplný jako vlastně největší základ, co se třeba týče jevištní techniky, tak si myslím, že to mám z Dismana. Protože my jsme se tam opravdu věnovali teda českému jazyku a výslovnosti a poezii a vůbec tvorbě rozhlasové. Takže to byl základ a pak jsem vlastně na konzervatoři měla 4 roky jako svého dvorního pedagoga, pana profesora Lukavského, takže to byla další, vlastně to byl další stupeň. No, a pak už jsem se učila jenom v divadle, protože vlastně hned po konzervatoři jsem šla do Ostravy, to tehdejšího státního divadla a to zase byla vlastně šok v tom, že to byly velký divadla, velký jeviště, velký hlediště, takže velká gesta byla na místě.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to, co teď si budeme povídat s herečkou Apolenou Veldovou, jsem si tady nazval zásah do Čapka. Ale já si myslím, že ta legrace jaksi končí jenom tím, tímhle tím mým uvedením, protože to, co se stalo v jednom časopise, tak, a vy jste si o tom přečetla, tak si myslím, že není tak úplně jaksi legrační a v pořádku, viďte.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
No, to určitě není legrační, protože jsem byla upozorněna svým synem, který odebírá jistý časopis, jistý týdeník, že tam je kritika na literární tvorbu Karla Čapka, která byla převedena na jeviště, a vlastně byl Čapek tak jako snížen na pisálka z prostředí gymnázia a vlastně jeho hodnota byla snížena tak, že jaksi pro nás už je tento autor odepsán, že se z něho stává jakási mrtvola a že ti, kdo ho uvádějí, jsou jakýmisi balzamovači mrtvoly. A že vlastně je příliš jednoduchý pro nás a příliš naivní a vlastně už nám nemá co říct. A mě to teda úplně vyděsilo, protože jestli máme nějakého autora v české literatuře, tak hodnotného, který je uznáván i ve světě, tak je to Karel Čapek. A jestliže pojednává o nějakých naivních lidičkách, tak o tom píše ale velice zasvěceně a velice zajímavě a myslím si, že snižovat ho na tuto úroveň je teda sprosté a nevychované a nevzdělané.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak já si myslím, že bych k tomu přidal ještě několik epitet, například, mohli bychom si to probrat trošičku, máme na to šanci teď. Trošičku tak nějak jaksi globálněji, protože já mám takový pocit, že ten pisálek jaksi byl určitě velmi mladý.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano, velmi mladý.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jaký měl ročník narození?
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
85.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
85, tak to si odvodíte, kolik mu asi tak zhruba bylo. Mám takový pocit, že tihle ti mladí kluci a mladá děvčata si zkoušejí brousit pero na těchto velikánech, protože kdyby napsal pochvalnou recenzi o uvedení Čapka na jevišti nebo, nebo vydání Čapkova díla, tak prostě zapadne, ale jelikož se do něj trefí neomaleně, tak se stane najednou středem pozornosti. A tudíž si jeho jméno třeba někdo zapamatuje. Já si myslím, že pravděpodobně tohle to asi je účelem takového činu.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Já se obávám, že to je jenom pouze zviditelnění sama sebe a vlastně upozornění na to, že já mám jiný názor než všichni okolo a že ten můj názor je prostě ten nejkvalitnější a bohužel samozřejmě, když si to někdo přečte, tak vlastně se tím začne řídit, jo. A to bohužel v současnosti tento trend se dostává i do divadel vlastně, že každý se chce zviditelnit a každý chce ukázat, co všechno umí, jakou má invenci, co všechno si o tom myslí, jakou má svou filosofii a pak si k tomu teda vezme nějaké dílo dramatické a to si upraví k obrazu svému a vlastně zviditelňuje pouze sama sebe bez ohledu na autora, bez ohledu na herce, na diváky a tak dále. Takže já tomu teda říkám taková trošku zastydlá puberta, jo, protože každý puberťák vlastně má ten svůj negativní názor. Tím procházíme všichni, ale pak to povýšit na nějakou jako hodnotu, mně přijde teda děsivé.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že to je ovšem výborný takový návod pro vás mladé kritiky, jen do toho, na řadě by teď mohl být třeba Moliére a Shakespeare.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Herečka Apolena Veldová je dnes hostem Tandemu a budeme se teď věnovat její kariéře. Když už jsme si tady teď popovídali před chviličkou o tom, co jí naposledy trošičku rozčílilo, tak se teď zase zklidníme a zavzpomínejte, Apoleno, na to, jak po konzervatoři vlastně začala vaše kariéra. Jestli se nepletu, vy jste měla šanci hned si zahrát ještě možná za studií, už na velkém divadle.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano, ano, já jsem měla štěstí, souhra všech náhod, která ovlivňuje vlastně divadlo jako takové nebo putování divadlem, že jsem vlastně při šestém ročníku už mohla teda být angažována v již zmiňovaném Státním divadle v Ostravě a první mojí rolí byla Desdemona v režii Jana Kačera, takže všechny prostě hvězdy nade mnou stály a bylo to úžasné a ostravský soubor vlastně tehdy byl a doufám, že ještě je velmi vstřícný vůči nově příchozím. Takže to bylo prostě, já jsem tam znala pouze jednoho člověka v tom souboru, ale velmi záhy jsem se tam cítila jako doma. A na město jsem si zvykala ty dva, dva roky plus minus, ale pak jsem si ho strašně zamilovala, takže já ho uvádím jako svůj druhý domov.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že to je docela škoda, že se už tolik neuvádějí, i když někdy, pravda, vidíme aspoň kousky třeba na druhém programu České televize z inscenací mimopražských divadel a člověk nemá tolik šanci jaksi zajíždět až někam do Ostravy, že jo, je to kus cesty, ale někdy by to opravdu stálo za to, protože se tam dělá výborné divadlo. Je to taky vidět z toho, že jsou herci těchto inscenací mnohdy oceněni i Thálií a podobně. Ale vy jste ovšem přesto, že Ostrava vás takhle zasáhla příjemně, jste potom emigrovala zase do Prahy. Reemigrovala.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
No, potom, potom, po jednom plnoletí, protože já jsem tam byla 18 let, takže ono to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
18, no tak to jo.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Takže já jsem tam vlastně prožila stejnou dobu asi tak jako, když jsem tam odcházela, protože jsem tam odcházela ve 20 letech. Z Ostravy jsem se stěhovala zpátky po 18, ale ještě dva roky jsem dohrávala, takže já jsem to měla tak jako nastejno, 20 let v Praze, 20 let v Ostravě. No, a pak vlastně v těch 40 jsem začínala v Praze od nuly, že jo, protože my jsme se vrátili prostě do úplně jiného města a ono přece jenom opravdu těch 20 let nebo 18 let udělá strašně velký skok, nehledě na to, že v té době vlastně byla revoluce, takže se to všechno změnilo. A já už jsem to uvedla v jednom rozhovoru a bylo to velmi smutné, že vlastně třeba kontakty, které jsem měla na režiséry třeba v Českém rozhlase díky Dismanům, tak vlastně ti režiséři už buď byli v důchodu, nebo už tady nebyli. Takže já jsem najednou zjistila, že už jsem opravdu trošku jako zestárla mírně a že prostě ty kontakty musím navazovat úplně nový a vlastně opravdu jsme začínali od nuly, od začátku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak nikdo vás zase nemohl podezírat z toho, že byste těžila z nějaké protekce, protože už nebylo u koho.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano, přesně tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale nicméně vy jste, to je možná ještě větší zásluha vašeho talentu a vaší píle, že jste se dostala opět na velice vysoké niveau. Začala jste hrát u Švandů.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Ano, my jsme vlastně dostali nabídku s manželem oba dva do nově vznikajícího souboru Švandova divadla, takže vlastně nám se tak jako nově stavěl soubor, vznikalo nové divadlo, takže i to byl ten důvod, proč jsme se rozhodli tedy v době, kdy jsme uvažovali, že se definitivně usadíme v Ostravě a koupíme si chalupu a já nevím co, nebo baráček, tak v té době právě přišla ta nabídka do Prahy, tak jsme to chvíli zvažovali, ale ta nabídka byla tak zajímavá, včetně teda režiséra, za kterým jsme šli, což byl Michal Lang, se kterým jsme zkoušeli před tím v Ostravě. Bylo to tak lákavé a tak silné, že jsme si řekli, že to teda vyzkoušíme. No, a šli jsme, všichni říkali, jdeš zpátky domů, ne, ale domů to nebylo teda.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Než jsme si sedli spolu s mým dnešním hostem, herečkou Apolenou Veldovou do studia Tandemu, tak mi stačila říct, že jsou v rodině tak nějak jaksi naladěni zajímavě československy. Tak já jsem zprvu pojal podezření, že máte někoho v rodině jaksi se slovenskými kořeny a ono to je jinak, viďte.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Ne, je to jinak. Mám spoustu kamarádů na Slovensku a zároveň vlastně mí rodiče byli oba členy Společnosti československého porozumění vlastně po rozdělení Československa a tatínek tam přispíval i nějak jako literárně. Takže my jsme prostě vychovaní československy a mě to hrozně mrzelo to rozdělení. A vlastně tak jsme nějak tak jako československy zůstali naladěni, takže se to vlastně odráží i v tom, že doma sledujeme převážně slovenskou televizi a i třeba, když máme možnost sledovat podobné pořady na české televizi a na slovenské, tak si radši zvolíme tu slovenskou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, pořád ještě litujete toho rozdělení?
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
No, to už je sporné, ale je to trošku jiné, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale já jsem to chtěl říct hlavně proto, že si to teď můžeme malinko napravit, protože jste si vybrala dva komiky, kteří byli hodně, anebo jsou hodně českoslovenští, i když jeden z nich už bohužel mezi námi není. Ale Jula Satinský zase hrál ve spoustě českých filmů a tak nějak byl náš a je náš. No, a Milan Lasica, tak u toho je to jasné, že jo. Tak.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
A navíc jsou chytří.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Navíc velice, samozřejmě, takže už je několik důvodů, abychom si je v Tandemu pustili.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Apolena Veldová je dnes hostem Tandemu, herečka, ale také, pozor, pedagožka. Vy jste, jestli se nepletu, vyučovala už na státní konzervatoři nebo na konzervatoři v Ostravě? Ano, a když jste přešla do Prahy, tak vás tahle ta vášeň učit nepustila, učíte dodnes.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
No, tak já jsem na konzervatoři v Ostravě učila pár let a pak vlastně jsme nebo kolegyně Milena Asmanová zřídila u divadla jakési soukromé studio, herecké studio Mileny Asmanové, ale bylo to pod hlavičkou divadla, takže my jsme měli učebny teda v divadle, studenti tohoto soukromého studia účinkovali v představeních ostravského divadla. Byli to studenti, kteří si to částečně platili a studovali to ve svém volném čase. Takže dopoledne byli normálně ve škole nebo v práci a odpoledne měli tyhle ty odborné předměty, jako byl zpěv, herectví, jevištní řeč, šerm, step, pohyb, to všechno jsme tam stihli odučit s různými kolegy z operety, z baletu a tak. A bylo to pod hlavičkou ministerstva školství, takže vlastně když ta škola to studium skončilo, tak dostali tedy jakousi akreditaci k výkonu tohoto povolání a musím říct, že asi tak dvě třetiny se uchytily u divadla z těhle těch dětí tedy a někteří se tomu divadlu věnují tedy v jiném povolání, jako manažer, ekonom divadelní a tak, jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prostě pohybují se kolem divadla. Ale víte co mě zaujalo, že to možná pro ty lidi, kteří tohle to dělali všechno tu školu, při svém povolání, bylo ještě takové jaksi hlubší než pro normální běžné studenty třeba konzervatoře nebo DAMU, protože tihle ti frekventanti tohohle toho studia Asmanové, tak určitě museli jaksi přemáhat to, že třeba odpoledne už se jim nechtělo zase po normální práci a tak. Takže ta láska k divadlu byla opravdu hluboká.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Opravdu, i k tomu studiu, já jsem nic takového nezažila, ani potom na pražské konzervatoři, ani teď na vysoké škole, prostě ta snaha, ta píle, ta radost, ta energie, která z nich šla, to bylo prostě neopakovatelné a oni nás nutili do práce, to bylo neskutečné. My jsme přišli ze zkoušky unaveni a oni prostě už čekali a hučeli do nás, že musíme pracovat, takže vlastně i když ta škola skončila, oni už teda jako byli v praxi, tak já jsem pak s nima ještě dva roky poté dělala různá představení, které se hrály po Ostravě a v klubu divadelním a tak, takže to bylo úžasné. A musím říct, že se s těma dětma, teďka už třeba matkama od rodin, setkáváme dodnes a máme takové různé srazy a někteří jsou i tady třeba v Kladně v divadle a tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak se svými současnými žáky se budete setkávat určitě zase v divadle. Jak to vypadá dneska, jaká je úroveň školství, vy učíte na.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Teď na DAMU.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na DAMU, ano.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Na konzervatoři už jsem skončila, tam jsme vlastně dovedli s kolegou Janem Novotným děcka do čtvrtého ročníku k maturitě a oni teďka teda už hrají v nově otevřeném Divadle pražské konzervatoře. A čekají na angažmá, 3 studentky už teda angažmá mají, což je úspěch. No, a na DAMU teď vlastně naši studenti mají těsně před svou první premiérou v Disku, no, a jaká je úroveň. Mám pocit, že studenti jsou čím dál línější.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Taky mám ten pocit. Ale měli by se činit, protože dneska vychází tolik studentů ze všeho možného hereckého školství, že ta konkurence je opravdu nebývalá a uchytit se je těžší než kdykoliv předtím.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
No, a jde o to, jestli oni taky se chtějí uchytit, že jo, protože samozřejmě to lákadlo různých seriálů a reklam a volné nohy v Praze je pro ně zajímavější, než jít třeba hrát divadlo právě na již zmiňovanou oblast, jo. Já jsem, právě teď jsem zrovna mluvila s jednou studentkou konzervatoře a říkám, byli jste na konkurzu v jistém divadle. Ne, ne, já radši budu tady v Praze a třeba půjdu studovat vysokou školu, ale já potřebuju být v Praze. A přitom to byla studentka, která chtěla dělat divadlo, jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, vzhledem k tomu, jaké jsou platy dnes na oblastech, tak se zase tak moc dotyčné divit nemůžeme.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hrečka Apolena Veldová je aktivní nejenom na divadelním pódiu, nejenom třeba před kamerou, nebo před rozhlasovým mikrofonem, ale představte si, dozvěděl jsem se na ni takovou úžasnou věc, že prý to je možná ta touha dělat nebo chuť dělat něco z té ekonomie, že prý vypracováváte kolegům daňová přiznání.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano, to jste si dobře zjistil. Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam možná při těhle těch chvílích, kdy pracujete, kdy sedíte do noci nad těmi formuláři, tak tam možná na vás padají krušnější chvíle než třeba na divadle.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
No, ale zase na druhou stranu já to všude tak jako vysvětluju, protože samozřejmě všichni si myslí, že to je jistý úchylný koníček, což je.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Trošku jo teda.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Ale, no, je, je, já vím, ale vysvětluju to tím, že vlastně u divadla ten výsledek nemáte, ten výsledek vlastně je v tom, jak vás zhodnotí ty ostatní, jo, jak diváci, kritici, režisér, maminka, prostě vždycky to je jako z jejich pohledu, úhlu pohledu, kdežto u toho daňového přiznání víte, jestli vám to vyšlo, nebo ne. Tam spočítáte prostě, víte, že tam je těhle těch procent a že to musíte odečíst.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Radši aby to vyšlo teda.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Jasně, no, někdy se i to nepovede. Ano, někde jsem se dokonce takhle přepsala, když jsem to přepisovala z toho počítačovýho vydání do ručního a přepsala jsem číslovku a už byl průšvih, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vidíte, a to jsou ty chvíle, o kterých jsem právě mluvil. Ale to byla samozřejmě nadsázka. Chci se zeptat, jestli, protože to jsou taky samozřejmě chvíle, při kterých, co si budeme povídat, na jevišti stéká ten studený pot po zádech, dostala jste se někdy do takových situací třeba?
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
No, oni jsou různé samozřejmě, na některé vzpomínáte potom už s úsměvem na rtech, jako když třeba nepřijde kolega celou minutu na výstup, to se nám teda stalo u jedné komedie a to jsme zrovna hráli v Ostravě v loutkovém divadle, takže to byl malý prostor a šatny byly nad jevištěm a z toho na to jeviště se šlo po takovém točitém kovovém schodišti. No, a my jsme prostě řekli tu narážku a kolega nešel. Tak jsme řekli znova tu narážku a zase nešel. Tak jiný kolega začal improvizovat a to, někdo běžel prostě, nebo volal nahoru, že jo, přes ty schody, jako ať už jde na jeviště a pak se ozval ale dusot po těch kovových schodech, že jo, rány, rány a ten přiběh, ale hodil to na nás, řekl, co je jako, vy tady na mě čekáte proč? A pokračoval v roli, že. A hodil to prostě, jako že my jsme nevěděli, že my nevíme, co a jak máme pokračovat a tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to taky umění, no.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Je to umění, no. Takže to jsou pak už takové úsměvné chvilky. Já jsem zažila teda hrůznou chvilku, když jsem jela z Poděbrad, kde jsem byla v porotě u právě jedné recitační soutěže a stíhala jsem představení v Ostravě a to ještě nebyla dálnice, takže se jezdilo po různých silnicích první třídy, kde byly kolony. Takže já jsem zjistila, že prostě na to představení přijedu opravdu těsně před sedmou hodinou a začínali jsme, měla jsem první slovo, takže já jsem se v tom autě v té koloně nalíčila, nebyly mobily v té době ještě, takže ty vůbec nevěděli, jestli přijedu, nebo nepřijedu a to musím říct, že teda pak když jsem tou 105 škodovkou jela těch 110, 120 po tý okresce, tak to jsem měla hrůzu, jestli vůbec dojedu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy za volantem jste řídila.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano, a přijela jsem asi za dvě minuty sedm, tam už byla oblíkačka nachystaná prostě na schodech, hodila na mě šaty, kolega Honza Fišar už byl jako připravenej, že jsme začínali tedy spolu a vběhla jsem na to jeviště a půl hodiny jsem hrála, vůbec nevím jak, protože jsem byla tak rozklepaná, že prostě jsem vůbec nevěděla, co na tom jevišti dělám. To byla teda, to byla muka, jo. To jsem si říkala, to už nechci nikdy zažít tohle to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale zase to zocelí, bych řekl teda.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Já vím, ale jako ty nervy za to nestojí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Žádný zocelování.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Ne, ne, ne.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem Tandemu je a ještě chviličku bude herečka Apolena Veldová, která nejenom hraje, také učí, také si myslím, že je dobrou matkou, aspoň doufám, máte jednoho syna. Kolik je synovi?
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Taky doufám. Syna. 19.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A co dělá?
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
To jste se dobře zeptal. Teď maturuje za měsíc a jinak udělal přijímací zkoušky talentové na Divadelní fakultu Akademie múzických umění, obor režie, dramaturgie, takže by měl, pokud odmaturuje, tak by měl nastoupit na DAMU na režii.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to vypadá, že bude pokračovat tedy jaksi v rodu Veldů, i když se nejmenuje.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Ne, ne, ne, jmenuje se Kačmarčík.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Po manželovi, ale v rodu Veldů, no, bude to takovej další divadelní rod. Je do toho celej žhavej určitě.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Tak žhavej, ono mu asi zase jako mně nic jiného nezbývalo, protože my sice odmala mu vštěpujeme lásku k jiným věcem, včetně, já nevím, sportu, já i tu ekonomii jsem tak do něj jako tlačila, chtěli jsme, přáli jsme si žurnalistiku, protože píše a tak jsme tak jako furt jsme ho tlačili někam jinam, od toho divadla co nejdál.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jemně, ale pryč.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
A no, jemně, ale pryč, no, nicméně jsme pak udělali chybu, protože v jeho 15 letech jsme sháněli brigádu, protože si chtěl přivydělávat a v 15 letech vás nikdo nezaměstná, protože brigádníky berou až do 16 a jediná instituce, která byla ochotná ho přijmout, bylo Švandovo divadlo na Smíchově, jakožto uvaděče, protože my tam máme teda uvaděče pouze studenty, jo, což je příjemné, protože tam je opravdu jako mladá parta. No, takže začal brigádničit jako uvaděč, no, a po dvou letech se stal inspektorem hlediště, takže teď už je vlastně dva roky zaměstnán jako inspektor hlediště na půl úvazku. No, a v tom divadle je prostě každý den, že jo. Takže my jsme 15 let ho od toho divadla odtlačovali, abysme ho v 15 letech tam zase jako vecpali.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To už je potom těžký mu vysvětlovat, že by to neměl dělat, když načichne, to je jasný, no. Praxi už má v tom, až jednou bude něco na jevišti uvádět, tak řekne, že má v tom uvádění praxi, protože uváděl hlediště Švandova divadla. Přeju vám, Apoleno, ať se vám samozřejmě vede, nejenom vám, ale celé rodině herecké, divadelní a samozřejmě pevné zdraví, protože to je hrozně důležité a ať se prostě daří v celé kariéře. Myslím si, že i prázdniny teď herecké budete mít pracovní, ne.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
No, tak nárazově, nárazově. My ty prázdniny docela ctíme, protože my si chceme odpočinout.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je dobře, jen si odpočiňte. A třeba někdy v Tandemu zase na shledanou.
Apolena VELDOVÁ, herečka
--------------------
Děkuju, děkuju.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
