Apoplexie čili mrtvice meruněk

Stanoviště

Meruňky jsou velmi náročné na teplo, nebude se jim dařit ve vyšších nadmořských výškách. Milují plně osluněná místa, s mnoha slunečnými dny během vegetace. A naopak nesnášejí místa s průvanem, rovněž tzv. mrazové kotliny jsou naprosto nevyhovující.

Půda a výživa

Meruňka prospívá v lehčích hlinitopísčitých půdách, velmi nevhodné jsou půdy těžké a úplně nejhorší pak půdy zamokřené. Při výsadbě do dostatečně velké jámy kořenový systém podsypeme i zasypeme dobrou zeminou vylepšenou kompostem a dbáme i na vhodné hnojení, zvláště v průběhu růstu. Pro výsadbu volíme raději jarní termín, na podzim, pokud brzy nastoupí mrazy, nemá meruňka dost času k zakořenění.

Řez

Striktně platí – meruňku prořezáváme v období vegetace (od konce března do září), drobné úpravy lze provádět ještě před květem, řezat můžeme nejpozději těsně po sklizni. Nikdy do meruňky nesaháme v době vegetačního klidu! Každou ránu pečlivě zatřeme štěpařským voskem nebo stromovým balzámem. Řezné plošky nebo praskliny v kůře jsou totiž ideální vstupní branou pro houbovou nákazu a to je – bohužel – spolehlivý startér pro mrtvici. Pečlivě také očistíme a ošetříme místa postižená klejotokem.

Sklizeň

Plody češeme opatrně, abychom nepolámali větve ani větvičky. A pokud už k tomu dojde, zase rány ošetříme voskem nebo balzámem, aby se zamezilo vstupu houbových chorob a dřevokazných hub.

Další pomoc

Dobře funguje nátěr kmenů vápnem už v zimě – meruňky se totiž budí velmi časně. Vápno poslouží i jako dezinfekce a hlavně chrání před jarním sluncem. Druhá polovina února, pokud neprší nebo nemrzne, je vhodný termín pro postřik proti houbovým chorobám (Kuprikol nebo Champion  50 WP). Svoji roli hraje i podnož, meruňky roubované na semenáčích jsou méně odolné, lepší jsou roubovanci na odolných peckovinách, jako je myrobalán nebo renklóda.