Arktický po druhé

Podle méně rozšířené legendy jsou to dva medvědi, kteří se v jeskyni na ostrově Kréta starali o nejvyššího řeckého boha Dia, když se jako nemluvně musel skrývat před svým otcem Kronem ? ten byl totiž rozhodnutý syna zabít. Zeus, když se stal nejvyšším bohem, medvědy umístil na oblohu za odměnu. Známější je legenda, podle níž všechno zavinila pověstná Diova promiskuita. Zeus se opět jednou zamiloval, tentokrát do Kallisto, dcery lykosúrského krále, patřící do družiny bohyně lovu Artemidy. Podobu této bohyně na sebe také Zeus vzal, aby se ke Kallisto přiblížil. Všechno se zdařilo a vztah, jak se decentně říká, nezůstal bez následků. Když to na Kallisto začalo být vidět, Artemis se velmi rozčilila a svou družku vyhnala. Kallisto pak v horách porodila syna, kterému dala jméno Arkas. Za čas se o celé milostné záležitosti dozvěděla žárlivá Diova manželka Hera a za trest proměnila Kallisto v medvědici. Arkas pak vyrostl, stal se lovcem, a jak už to v legendách bývá, potkal svou matku v podobě medvědice a hodlal ji zabít. Což ale vševidoucí Zeus spatřil a matkovraždě zabránil tím, že také Arkada proměnil v medvěda. Obě zvířata pak přenesl na oblohu.

Michal Novotný

Na závěr si řekněme, že řecké slovo arktos, medvěd, má starý indoevropský kořen -rksos nebo -rktos, z něhož pocházejí i indické rkšá a také latinské ursus. Není vyloučeno, že z téhož kořene pocházela i slovanské a germánské pojmenování medvěda, která jsou dnes už zapomenutá. Schválně zapomenutá. Slované a Germáni se medvěda tak báli, že mu mezi sebou neříkali jeho pravým jménem, aby ho nepřivolali, ale jménem vymyšleným. U našich předků znělo medvěd, tedy "jedlík medu", a u Germánů bär, tedy "pojídač lesních plodů".

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.