Astma je multifaktoriální nemoc. Léčba je účinná pouze, pokud se s ní začne včas

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Dlouhodobý kašel se nemá podceňovat (ilustrační foto)

Respirační onemocnění často bagatelizujeme a můžeme si tak způsobit mnohé zdravotní komplikace. Přechozená chřipka totiž může zhoršit již existující onemocnění, které se daří stabilizovat. Opatrní bychom měli být především u dlouhotrvajícího kašle. Přechozená chřipka totiž může aktivovat astma. Radí MUDr. Petr Grenar.

Trvá-li kašel po respirační infekci více než 2 týdny, je na místě zajít k praktickému lékaři. Léčba astmatu je totiž efektivní pouze pokud se začne včas a onemocnění se nenechá rozvinout.

Léčba astmatu v současné době spadá plně do kompetence specialistů - pneumologů, kteří jsou vybavení po stránce přístrojové, medikamentózní a legislativní tak, aby mohli astma účinně a dlouhodobě léčit. Při včasném zahájení léčby se pacient může zcela vrátit do běžného života a nic ho neomezuje. Problém ale vznikne, když se počínající astma nediagnostikuje a pacient si žije dále svým často nezdravým způsobem, který astma se ještě zhorší. Pokud se nenecháte včas vyšetřit, může se navíc dojít k mylnému závěru, že kašel je po cigaretách nebo ze zmiňovaného prašného prostředí. Pokud není včas učiněná diagnóza, není ani léčba. Léčba je efektivní pouze, pokud se s ní začne opravdu včas. Působí totiž spíše preventivně, aby se nemoc nerozvinula do těžkých stavů, které již člověka invalidizují.

Dlouhodobý kašel nepodceňujte

V časných fázích astmatu jsou příznaky malé. Jedná se o občasný kašel, který se objeví, když například přecházíte z tepla do zimy, v prašném prostředí nebo se může objevit při větší fyzické zátěži. Pokud ale kašel trvá více než 2 týdny a má určitou produkci hlenu, je vždy potřeba již brát v úvahu možné astmatické onemocnění. Pacient by měl být nejprve vyšetřen praktickým lékařem, který si poslechne nález v plicích, vyhodnotí biochemii a potom zváží příčinu dlouhodobého kašle.  Při podezření na astma je pak pacient odeslán na plicní oddělení ke specialistovi, aby onemocnění vyvrátil nebo potvrdil. Diagnostika tohoto onemocnění je u nás opravdu bezkonkurenční a léčba je dokonale nastavena tak, že při jejím zahájení v počátečním stavu onemocnění se předejde pozdním stadiím, kdy léčba není tak účinná a onemocnění pacienty již výrazně limituje v běžném životě.

Ke vzniku astmatu většinou vede více důvodů. Stres astma zhoršuje

Stres může astma ovlivnit negativně. U pacientů se pod vlivem stresu může astmatické onemocnění značně zhoršit. Stres sám o sobě ale astma nevyvolá. Výjimkou je psychogenní astma, ale to není typ klasického astmatického onemocnění. Příčin, které vedou ke vzniku astmatu, je více. Astma je multifaktoriální nemoc. Nikdy nemůžeme říci, že někdo má například astma díky tomu, že je dlouholetým kuřákem nebo po mnoho let pracoval v prašném prostředí. Vždy se jedná o mnoho různých faktorů, které se v danou chvíli spojí a astma vyvolají. Svou roli tu hraje složka genetické dispozice, ale také třeba alergická, kdy se v rámci léčby podávají i různá antihistaminika. Důležité je to, že se astma projevuje tím, že zúží dýchací cesty svalovým spasmem bronchů. To má za důsledek snížený průtok kyslíku plící a tím i snížené okysličení. Pokud jsou důvody vzniku astmatu známé, léčí se samozřejmě i samotná příčina. Ale především se léčba soustředí na remodelaci samotného bronchu, aby ke spasmům průduškových svalů nedocházelo tak rychle a průdušky byly co nejprůchodnější po co nejdelší dobu.