BAJONET
Když jsem si nedávno v jednom jak se teď říká manuálu, přečetl, že "objímka je zajištěna bajonetovým uzávěrem", uvědomil jsem si, že díky tomu druhu technického spoje možná slovo bajonet přežije i do dob, kdy už vůbec nikdo nebude vědět, že se tím slovem označovala zbraň. Popovídejme si o slovech bajonetový a bajonet; předem prozradím, že se dostaneme až do jihozápadní Francie.
Začnu vysvětlením, co vlastně je bajonetový uzávěr. V encyklopedii se dočteme, že jde o "lehce uvolnitelné spojení tyčí, trubek apod., spojování i uvolňování dosažitelné jednoduchým pootočením", v jiném slovníku se princip vysvětluje blíž slovy "spoj, u něhož výstupky jedné součásti zasahují do lomených drážek druhé". Tímto spojem se jednoduše a rychle spojoval s hlavní pušky bodák, jinak zvaný bajonet. Bajonetový uzávěr se dnes používá například i u žárovek v motorových vozidlech a u výměnných objektivů u fotoaparátů.
O bodáku zvaném bajonet si může přečíst například v 1. dílu Encyklopedie Švejka Milana Hodíka. "Měl rovnou nebo mírně zakřivenou špičatou čepel a zařízení pro upevnění na hlaveň pušky, která se tak stala zbraní bodnou," píše se tam a dodává se, že později byl bajonet "konstruován tak, aby i po nasazení na pušku zůstalo ústí hlavně volné a puška tak byla použitelná i pro střelbu". Takže puška se stala víceúčelovou zbraní, dodejme. Na větší vzdálenost zabíjela střelbou, při boji muže proti muži se použila jako velký nůž.
Ale slíbil jsem Francii. Tam se dostaneme, když budeme pátrat po původu slova bajonet. Této zbrani totiž nepochybně dalo jméno město, které leží u Biskajského zálivu, přístav Bayonne. Jaké ale přesně je spojení mezi městem Bayonne a bajonetem, už tak jasné není. Podle jedné teorie se v této oblasti začaly vyrábět lovecké nože s dřevěnou rukojetí upravené tak, aby se daly zasunout do hlavně pušky, pokud by při lovu selhala, a tyto nože pak převzala armáda. Podle jiných autorů šlo od počátku o vojenskou zbraň, prvně použitou roku 1655 při útoku na město Bayonne.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
