BARABIZNA
Nedávno jsem si v jednom komentáři vysílaném na Regině všiml zajímavého slova barabizna. Tento expresívní výraz, kterým pojmenováváme starý dům, sešlé stavení, chatrč, působí zajímavě především svou v češtině nepříliš častou příponou -izna. Tuto příponu označuje Vladimír Šmilauer ve svém Novočeském tvoření slov za zveličující a jako příklady jejího užití uvádí kromě barabizny a ještě běžnější babizny slova holčizna, sůvizna, fajčizna a šarapatizna. Pokud byste ale po mně chtěli vědět, co je to ta šarapatizna, musel bych se přiznat, že nevím. Šarapatka byl drobný peníz, ale když se k tomu slovu přidá zveličující přípona... Opravdu nevím.
Možná ještě zajímavější než expresívní přípona -izna je základ slova barabizna. S největší pravděpodobností pochází ze slova barák, ale je i jiná teorie. Než se k ní dostaneme, popovídejme si o podstatném jméně barák. To má v češtině tři významy. Jednak se tak říká "zatímní dřevěné stavbě pro hromadné ubytování" - v koncentrácích, gulazích a na vojně bývají baráky. Slovem barák se ale nazývaly i vesnické chalupy bez polí, z tohoto významu je podstatné jméno baráčník. Baráčníci se sdružovali do spolků, které leckde na našich vesnicích a menších městech ještě existují. A konečně třetí význam slova barák je hanlivý, nadává se tak starým, sešlým, ale třeba i novým, ale nehezkým budovám a domům.
Slovo barák je přejaté, dostalo se k nám ze španělštiny pravděpodobně za třicetileté války. Existuje však i v němčině a ve francouzštině. Španělé slovem barraca pojmenovávali nejprve vojenskou boudu, pak také primitivní venkovský domek. Jak a z čeho vzniklo slovo ve španělštině, odborníci nemají za jasné. Možná ze slova barro, které znamená hlína, nebo ze slova barra, které má význam závora. V obou případech by původ slova barák, a tedy i výrazu barabizna, prý snad byl keltský.
Jenže ona barabizna možná nepochází ze slova barák, ale z výrazu baraba. Takže barabizna možná nemá keltský, ale biblický původ. Dělníkům zaměstnaným při stavbě železnic, zvláště železničních tunelů se říkalo italským slovem barabové, tedy otrhanci, ničemové, jednak proto, že tito dělníci bývali Italové, a hlavně z toho důvodu, že dělníci stavějící železnice bývali to, čemu bychom řekli sociální spodina. S baráky barabové souvisejí tím, že bydleli v provizorních stavbách podél tratí, které se po skončení prací zbouraly. Ale mluvil jsem o biblickém původu. Italské slovo baraba prý vzniklo z křestního jména Barabáš. Tak se podle Matoušova i Markova evangelia jmenoval zločinec, který byl na žádost lidu propuštěn z vězení, když mohl být omilostněn Ježíš Kristus.
Vysílá se v pondělí 9.12.
(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
