BARABIZNA

Možná ještě zajímavější než expresivní přípona -izna je základ slova barabizna. S největší pravděpodobností pochází ze slova barák. To má v češtině tři významy. Jednak se tak říká "zatímní dřevěné stavbě pro hromadné ubytování" - v koncentračních táborech, gulazích a na vojně bývají baráky. Slovem barák se ale nazývaly i vesnické chalupy bez polí, z tohoto významu je odvozeno podstatné jméno baráčník. Baráčníci se sdružovali do spolků, které leckde na našich vesnicích a městech, ba i v Praze, dosud existují. A konečně třetí význam slova je hanlivý, nadává se tak starým, sešlým, ale třeba i novým, ale nehezkým budovám a domům. Slovo barák je přejaté, dostalo se k nám ze španělštiny pravděpodobně za třicetileté války. Existuje však i v němčině a ve francouzštině. Španělé slovem barraca pojmenovávali nejprve vojenskou boudu, pak také primitivní venkovský domek. Jak a z čeho vzniklo slovo ve španělštině, odborníci nevědí určitě. Možná prý ze slova barro, které znamená hlína, nebo ze slova barra, které má význam závora. V obou případech by pak původ slova barák, a tedy i výrazu barabizna, byl keltský.

Michal Novotný

Jenže barabizna možná nemá keltský, ale biblický původ. Podle jiných odborníků nepochází ze slova barák, ale z výrazu baraba. Tak se říkalo dělníkům zaměstnaným v 19. století na stavbách železnic, zvláště železničních tunelů. Barabové bydlívali v provizorních stavbách, kterým se prý podle nich začalo říkat barabizny. Slovo baraba, je italské - dělníci stavějící u nás železnice bývali často Italové - a znamená otrhanec, ničema. A biblický původ? Italské slovo baraba prý vzniklo z křestního jména Barabas. Tak se podle evangelií jmenoval zločinec, kterého na přání davu Pilát propustil z vězení místo Ježíše Krista. V českých překladech se tento zločinec, podle Markova evangelia vrah, jmenuje Barabáš.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.