Barvy a vosk? Ano. Ale taky vrtačku a zalamovací nůž používá při zdobení kraslic Ivana Sýkorová
Paní Ivana se zdobení kraslic věnuje od roku 1990, tehdy nastoupila jako knihovnice do Mladoboleslavského muzea. Pořádali tam kurzy lidové tvorby, mimo jiné zdobení vajíček. A když viděla ta vyškrabovaná, nadchla se pro ně. Umí, zná a používá i mnoho dalších technik zdobení.
Teď si sice užívá zaslouženého odpočinku, ale peče perníčky, vyrábí postavičky z kukuřičného šustí nebo zdobí kraslice. Muzeu, jeho akcím a svým koníčkům zůstává věrná.
Pod ruce jsme se paní Ivaně koukali na velikonočním setkání na barokní faře v Dolní Krupé na Mladoboleslavsku. Ukazuje: „Bílým kraslicím se říká dírkované nebo vrtané, ale taky madeirové. Do skořápky vyfouklého vajíčka se vyvrtají dírky, lístečky, srdíčka, a pak se vyvrtané otvory obtáhnou bílým voskem. Vzory získají podobu madeiry.“ Určitě jste už viděli krajku vyšívanou na bavlněném plátně, které se madeira říká. Té se vejce podobají.
Vyrobit madeirové kraslice, to chce nejen dostatek šikovnosti, ale také trpělivosti, protože skořápka může při vrtání prasknout. „Rupnou, rupnou,“ směje se paní Ivana, „protože se používají bílé skořápky a ty jsou křehčí, než ty hnědé, člověk musí být hodně opatrný.“
Vyškrabované kraslice Ivana Sýkorová zdobí květinami nebo krajkovým vzorem. Zalamovacím nožíkem tvoří krásné obrázky, které vypadají jako stínované. A není to jen dojem. Když nožíkem víc přitlačíte, ukazuje nám, dostanete se až na bílou barvu skořápky nabarveného vajíčka. A když méně, stáhnete jen jemný barevný povlak. Jsou to malá umělecká díla.
Paní Ivana nás upozornila ještě na další zajímavé techniky, které používá, nebo kterými se tvořilo na Mladoboleslavsku. Třeba voskovou batiku, reliéfní voskované kraslice, slámové kraslice nebo kraslice zdobené sítinou.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor


Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...