Beskydy
Dnes se při našem lyžařsko-etymologickém putování po jménech našich hor vypravíme do Beskyd.
Na téma původu pojmenování Beskydy kdysi napsal zajímavý článek jazykovědec František Trávníček; můžeme ho najít v knížce Nástroj myšlení a dorozumění. Vědec v něm nejprve uvádí nesprávné, takzvané lidové etymologie tohoto názvu. Podle nich se prý má psát a vyslovovat Bezkydy, protože první tři hlásky pojmenování jsou vlastně předložkou bez. Bezkydy je tedy údajně složené slovo: Bez-kydy. Pokud jde o kydy, které jsou prý základem pojmenování, podle jedněch to slovo má význam porost, a slovo Bezkydy tedy znamená, že jde o hory holé, bez porostu. Trávníček ale konstatuje, že slovo kydy ve významu porost v žádném slovanském jazyce není a kromě toho Beskydy nejsou neporostlé. O malinko blíž skutečnosti je druhý výklad, podle něhož slovo kydy znamená hnůj, protože kydat znamená házet hnůj. Takže Bezkydy jsou hory nehnojené, tedy asi neúrodné. Kydat sice mimo jiné znamená i házet hnůj, původně ale šlo o házení čehokoliv, a proto kyd není hnůj. Takže ani jedna z těchto teorií o původu jména Beskydy eventuálně Bezkydy nemá nic společného se skutečností.
Jak to je doopravdy, se ale od Františka Trávníčka nedozvíme. Ten říká, že slovo Beskydy je zkrátka úplně nejasné a konstatuje, že "odborníka vůbec neláká, protože pro svou úplnou nejasnost nepřipouští ani trochu pravděpodobnou domněnku". Ani další etymologové o výrazu Beskydy nevědí o mnoho víc. V Machkově slovníku se můžeme dočíst, že "původ nejasný" a že "jméno není germánské, nýbrž asi thrácké", v knížce Zeměpisná jména Československa se říká, že slovo je "neslovanského, patrně thráckého eventuálně ilyrského původu" a že "patří do okruhu slov, která k nám byla přinesena takzvanou valašskou kolonizací". Já k tomu mohu dodat jen to, že indoevropští Thrákové žili skoro na celém Balkáně někdy od 2. tisíciletí před Kristem a že takzvaná valašská kolonizace, během níž k nám z Rumunska přišli předkové dnešních Valachů, probíhala od 15. do 17. století.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.