Blanka Glaserová zasvětila dětem, Spartaku a Sokolu celý život

Paní Blanka Glaserová působila celý život jako pedagog a metodik ve školství a snažila se mládež i učitele vést k aktivnímu životu. Po vysokoškolských studiích matematiky a fyziky bylo její první působiště na gymnáziu v rodném Mnichově Hradišti, kde vedla kabinet fyziky a matematiky a už v té době působila v místní TJ Spartak. Právě v těchto letech poznala svého budoucího manžela, kterého následovala do Prahy. Tady měla možnost věnovat se menším dětem v základních školách a zároveň jako metodik vést pedagogy na Pedagogické fakultě UK. Ačkoliv Sokol v této době neexistoval, paní Glaserová děti i pedagogy vedla k aktivnímu a pozitivnímu přístupu i ke sportování. Sokolské zásady měla zkrátka v krvi.

Sokolkou byla už v dětství

Jak paní Glaserová připomíná, rodiče jsou velice důležití. Sokolské zásady jí vštípila maminka, která po válce vedla sokolský spolek v Mnichově Hradišti. Účastnila se i prvních poválečných sokolských sletů a paní Glaserová vzpomíná, jak maminka těžce nesla, když byly v 50tých letech sokolské spolky opět zakázány. V rodině se pěstoval nejen kult zdravého těla, ale i ducha. Rodiče s dětmi chodívali na výlety a pravidelně tělesně cvičili v přírodě. Zároveň se doma hrálo na klavír a zpívalo. Dodnes si paní Glaserová pamatuje, jak maminka doma dětem často s láskou zpívala lidové písně a vyprávěla o prvním Československém prezidentovi T. G. Masarykovi. Ruku v ruce s kultem těla i ducha totiž sokolové měli silné pouto k vlasti. Ostatně je na místě připomenout, že sokolové participovali na domácím odboji a angažovali se také v Československých legiích.

Zpět domů a do Sokola

Paní Blanka Glaserová se počátkem 90tých let vrátila na důchod do rodného Mnichova Hradiště a stala se nejprve náčelnicí místního Spartaku. Když hrozilo, že místní sokolovnu získá jiný subjekt, rozhodla se oživit sokolského ducha a sokolovnu vrátit sokolům. V roce 1999 za velké pomoci svého manžela znovu obnovila TJ Sokol v Mnichově Hradišti. Jak vzpomíná, bylo to velmi obtížné, ale podařilo se jí nadchnout další příznivce a do nově ustanoveného Sokola přivést nejen další cvičitele, ale především nové sokoly. Paní Glaserová vedla především cvičení žen a dorostenek a dětí a připravovala je na sokolské slety. Jakkoliv znovu ustanovení Sokola byla práce několika nadšených lidí, bez energie a nadšení paní Blanky Glaserové by dnes Sokol v Mnichově Hradišti neexistoval.

Aktivní stáří a tělocvik alespoň v obýváku

Před osmi lety paní Glaserová musela svou činnost v Sokole z rodinných důvodů ukončit. Jak přiznává, sokolský duch v ní ale zůstává dodnes. Ve svém věku 83 let je dodnes velmi aktivní, celý den pobíhá po domě a zahradě, chodí na procházky s pejskem a stále se o něco zajímá. V předsíni má gymbalon a každý den si na cvičení najde čas. Díky tomuto pozitivnímu přístupu k životu před několika lety překonala i zhoubné onemocnění. Dříve ženy vedla jako cvičitelka, dnes jim už pouze přátelsky radí, jak žít šťastně a spokojeně podzim života.