Borelióza
Včera jsem načal neradostné téma klíšťata a nemoci jím přenášené. Řekl jsem, že české pojmenování tohoto nevítaného roztoče je určitě příbuzné se slovem kleště a možná se slovesem klestit. Dále jsem mluvil o encefalitidě neboli zánětu mozku, dostal jsem se k latinskému pojmenování hlavy caput a konstatoval jsem, že od tohoto výrazu máme v češtině spoustu přejatých slov. Kromě kapitoly, kapitálu a třeba kapuce také kapiláru, šéfa a šapitó. Dnes je na řadě další z nemocí přenášených klíšťaty, totiž borelióza.
Včera jsem u příležitosti encefalitidy říkal, že koncovka -itida v medicínských termínech informuje, že jde o zánět. Koncovka -óza, kterou vidíme v pojmenování boreliózy, říká, že je o onemocnění, stejně jako u dermatózy, neurózy a třeba nefrózy, nezánětlivé. Základem pojmenování borelióza je pak příjmení francouzského bakteriologa Amédeé Borrela, který žil v letech 1867 až 1936 a objevil jeden druh bakterií po něm nazvaných Borrelia. Tyto baktérie způsobují například takzvanou návratnou horečku a také boreliózu přenášenou klíšťaty, jinak zvanou Lymeská nebo také Lymská nemoc.
Toto druhé pojmenování boreliózy má abych tak řekl zeměpisný původ. Nemoc byla prvně popsána v městečku Lyme ve Spojených státech. Ano, jméno toho městečka se nejspíš čte Lajm, a proto také například Praktický slovník medicíny uvádí jako správnou výslovnost druhého pojmenování boreliózy "laimská" nemoc. Možná to tak je správně, ale my jsme si zase jednou zvykli vyslovovat podle psané podoby, a protože název toho městečka se píše Lyme, říkáme lymská eventuálně lymeská nemoc. A tento zvyk posvětila i Pravidla českého pravopisu, například jejich loňské vydání jako správné uvádí varianty lymská i lymeská, a nikým nepoužívanou, byť asi nejsprávnější, podobu lajmská vůbec neuvádí.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
