Boží hod byl dnem radosti. Na stole nesměl chybět mazanec a beránek

17. duben 2022

Boží hod nebo také Velká neděle byla dnem radosti. Po sobotní slavnosti Vzkříšení se opět rozezněly zvony, které na Zelený čtvrtek odlétly do Říma. Celý den se nepracovalo, jen se nakrmil dobytek. Hospodyně uvařila, nádobí ale neumyla. Kdo by šil nebo vzal žehličku do ruky, tomu by se podebraly prsty.

Čtěte také

Na Boží hod se všichni oblékli svátečně. Měli na sobě „božíhodové“ šaty. „Boží hod byl velice slavnostním, veselým dnem, kdy skončilo období dlouhého půstu, které Velikonocím předcházelo, takže naši předkové se to snažili oslavit,“ vysvětluje ředitel Regionálního muzea v Kolíně Vladimír Ryšlink.

Kromě návštěv kostelů se pořádaly v domácnostech bohaté sváteční obědy. Pojídaly se při nich pokrmy, které se ten den nosily do kostela k požehnání. Kromě mazance a beránka se jedla také nabarvená vajíčka. Bylo zvykem, že se vajíčko nakrájelo na tolik dílků, kolik bylo členů domácnosti. Každý dostal kousek. Kdyby se někdo ve světě ztratil, měl si vzpomenout, s kým to vajíčko jedl, aby našel cestu zpátky.

Na Boží hod sousedé vycházeli do polí, aby odhadovali budoucí úrodu. Někteří na okraj svých polí zasadili po třech křížcích z proutků kočiček. Měli tak jistotu, že pole neponičí kroupy.

Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.