Boží muka, kapličky a světci

Všichni je z krajiny známe: Boží muka a kapličky. Kapličky jsou mladší, u nás se začaly stavět až v období protireformace a nejčastěji byly do krajiny umísťovány v 19. století.

Oproti tomu boží muka se ve Francii objevila už v 11. století a k nám přišla ve 13.století. Jsou symbolickým zobrazením sloupu, u kterého dal Pilát Pontský bičovat Krista. Na jejich přední straně bývá ve výklenku umístěno vyobrazení utrpení Krista (odtud název boží muka), nebo soška světce nebo jeho obrázek malovaný na skle.

A proč se boží muka vlastně stavěla? Často byla projevem osobní zbožnosti toho, kdo je nechal postavit a jeho poděkováním Bohu za pomoc v těžké životní situaci, nebo naopak prosbou o pomoc budoucí. Někdy také vznikla také u příležitosti usmíření dvou znepřátelených stran nebo jako jakási pokuta za spáchaný zločin.

Po druhé světové válce většina kapliček i božích muk u nás vzala za své – byly zničeny a rozvaleny, stejně jako jiné sakrální stavby, a ty, které přežily poválečné časy, pak nepřežily období kolektivizace. Nositel tradice lidového řemesla Jiří Honis z Opalic u Českých Budějovic se některé z nich v česko-rakouském pohraničí rozhodl zachránit. Výpravu za nimi doprovází Musica Bohemica. Poslechněte si v pořadu Folklorní notování.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.