Brambořík vám může být dlouhodobým společníkem

22. leden 2022

Dobře snáší nižší teploty, nesmí ale zmrznout. V pokojové teplotě brambořík rychle odkvétá.

Bramboříků existuje asi 20 druhů, jako pokojovou rostlinu v zimních měsících pěstujeme jen několik z nich. Rostlinu byste měli mít v chladné místnosti, ideálně v teplotě kolem 10 °C, pak vydrží kvést celou zimu. „Pokud teplota bude vyšší, mezi 12 a 15 °C, bude růst, bude kvést, ale kvetení ukončí poměrně brzy,“ konstatuje plzeňský zahradník Jan Kraus.

Jestliže vám brambořík po zakoupení odkvetl přímo bleskovou rychlostí, bude důvodem buď přetopený byt, nebo radikální změna prostředí. „Problém může být v tom, že brambořík byl pěstovaný ve skleníku s řízenou teplotou a řízenou závlahou. My si ho přineseme domů, kde takové podmínky nemá. Dostane šok a přestane kvést,“ objasňuje zahradník.

Bramboříky nosíme na noc z obýváku do chladnější místnosti

Pěstování bramboříku není složité

Jan Kraus vidí tři hlavní podmínky správné péče o brambořík: „Teplota musí být nízká. Dále je důležitá pravidelná zálivka do podmisky. Brambořík potřebuje vlhko, nepotřebuje ale podmáčenou půdu, to by mu uhnívaly kořínky a potom i celá hlízka. A také vyžaduje rozptýlené světlo, ne přímé slunce.“ Rostlina uvítá i vlhčí vzduch, který je vhodné kolem ní rosit.

Po odkvětu bramboříku postupně omezujte zálivku a nechte ho zatáhnout. Po zaschnutí listů hlízku vyjměte a uskladněte na vzdušném chladném místě. V polovině léta ji zasaďte do o něco většího květináče, než byl původní.

Kvetoucí brambořík

„Druhá možnost je, že hlízku nevyjímáme a brambořík pěstujeme jako balkónovku, venkovní rostlinu, která se letní. Když pominou mrazíky, což bývá kolem poloviny května, můžeme ho založit někde v polostínu na zahradě,“ radí zahradník Jan Kraus, „tam se o něj staráme jako o normální záhonovou rostlinu až do podzimu. Než začne mrznout, přeneseme brambořík zpět do interiéru.“

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.