Brána, brány, bránice

26. duben 2005

Včera, když jsem mluvil o zajímavém příslovci dokořán, zmínil jsem se mimoděk o výrazu brána. Brána také může být dokořán. Dnes se u výrazu brána zastavíme a povíme si něco o jeho jazykovém zákulisí. Význam slova brána je totiž tak trochu v rozporu s jeho původem.

Výraz, z něhož naše slovo brána vzniklo, vlastně znamenal něco opačného, než co my dnes pod slovem brána rozumíme. Ale ať mluvíme přesně, podívejme se do Slovníku spisovného jazyka českého na význam slova brána. Brána je "široký vchod, průchod nebo východ", když někoho chceme hodně honosně uvítat, stavíme mu slavobránu, zeměpisně je brána "místo přechodu do země", slovo brána se používá také abstraktně jako pojmenování buď nějakého začátku, jako například ve spojení "otevřít bránu pokroku", nebo nějakého umožnění jako ve spojení "škola je bránou vzdělání". Také lékaři označují místo, kudy do těla vstoupila nákaza za "bránu infekce". Takže brána je stručně řečeno vstup ať už konkrétní, nebo abstraktní. Přesto je slovo brána blízce příbuzné se slovem bránit. Brána, praslovansky borna bylo to, co braní ve vstupu, například zavřená vrata. Zavřené a všemožně chráněné brány byly součástí obranných valů. Až později, a jen v češtině a slovenštině, se tímto slovem začaly označovat vstupy, tedy brány otevřené. Ze slova brána ve sportovním jazyce vznikl výraz branka, což je sice zdrobnělina, ale branky například fotbalové mohou být i větší než třeba brány táborové. Sportovní branky své jméno nejspíš dostaly podle tvaru, který připomíná vchody a dveře, i když by se dalo uvažovat i o tom, že i v tomto případě jde o bránění. Brankář v brance brání dosažení gólu neboli branky.

Michal Novotný

O bránici se dříve tvrdívalo, že s bránou ani s bráněním nesouvisí, že naše slovo vzniklo jakýmsi zkomolením z řeckého frén, které má stejný význam. V posledním našem etymologickém slovníku se ale říká, že tu o bránění přece jen jde, bránice je blána, která chrání, tedy vlastně brání, vnitřní orgány. Pokud jde o brány, to polní nářadí s ostrými hroty, v případě jejich etymologie se nic nezměnilo. Toto pojmenování, ani podle nejnovějších slovníků s bráněním a vraty nesouvisí. Je to slovo, které má původ v indoevropském bher- ostrý, řezat. Ze stejného kořene pak je další řekněme zemědělské slovo brázda.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.