BRATISLAVA

4. březen 2003

Dnes se zase jednou po čase budu věnovat zeměpisnému jménu, a to názvu hlavního města státu nám nejbližšího a, jak praví všechny možné průzkumy veřejného mínění, státu Čechy nejmilovanějšího. Budu se věnovat jménu Bratislava.

Asi vás to překvapí, ale to město na Dunaji se Bratislava jmenuje velmi krátce. Oficiálně jen pouhých třiaosmdesát let, od roku 1920. Neoficiálně, takříkajíc sami mezi sebou, městu říkali Bratislava štúrovci někdy od roku 1844. Po vzniku Československa se tehdy používané Prešpurk zdálo příliš německé, příliš spjaté s právě poraženou monarchií, a tak se uvažovalo o přejmenování. Velmi vážně se například diskutovalo o názvu Wilsonovo město, českoslovenští nadšenci tím chtěli vyjádřit svůj dík americkému prezidentovi, který se o vznik nového samostatného státu velmi zasloužil. Proti názvu v této podobě měli velmi vážné výhrady jazykovědci. V časopise Naše řeč v roce 1919 vyšel článek, kde se dokládalo, že takto v češtině názvy měst nelze tvořit, že název Wilsonovo město vypadá jako nějaký překlad z němčiny. Když už, tak prý českým způsobem tvoření, tedy Vilsoň, Vilsonov, Vilsonovice nebo Vilsnice, přičemž autor článku by byl pro Vilsonov, ale (cituji) "jak svrchu řečeno, pokládám měnění tak starých jmen jako Prešpurk za násilné, ba skoro nemožné". Jazykovědec skrytý pod značkou V. Kle. se mýlil, změna byla možná, i když ne na Vilsonov ani na Vilsoň.

Michal Novotný

Jméno Bratislava, které jak řečeno začali používat štúrovci, vymyslel nebo lépe řečeno zkonstruoval Pavol Josef Šafařík z jednoho historického zápisu, podle něhož se tomu místu říkalo Brecisburg. To ovšem nebyl jediný historický název dnešní Bratislavy, vůbec nejstarší zápis je z roku 805 a zní Wratisslaburgium, tedy Vratislavův hrad. Z roku 907 je zase název Braslavespurch, tedy Braslavův hrad, a asi o sto padesát let později se objevuje Preslawaspurch, tedy Preslavův hrad, tato jména se ještě později změnila na Bresburg a Presburch a z nich pak vznikl německý název Pressburk, který se ve slovenštině změnil na Prešpurek, Prešporek či Prešporok a nakonec Prešpurk. To místo ale mělo i názvy z úplně jiného základu. Někdy z počátku 11. století jsou doložené názvy Poson, Possen a Bossonium, z nichž se vyvinula latinská podoba Posonium a maďarská Pozsony (Požoň). Základem těchto jmen snad bylo slovanské jméno Božan. Takže tentokrát by šlo o hrad jakéhosi Božana. Dalším názvem z jiného základu bylo středověké Istropolis, tedy v překladu z latiny vlastně město na Dunaji. Řekl bych, že Bratislava měla v historii více jmen než kterékoli jiné město na světě.

Vysílá se v úterý 4.3.

(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.