Brno
Brno bývalo hlavním městem bývalé země Moravskoslezské. Nejstarší písemné doklady se týkají hradu (jehož poloha ale nebyla spolehlivě určena), a to v Kosmově kronice k roku 1091.
Výkladů názvu města je několik. Odkazuje se například ke keltštině nebo ke staročeským výrazům brně (tedy brnění) nebo brdno (tedy brdovité místo), ale ani jeden z těchto výkladů není přesvědčivý.
Na celém slovanském prostoru totiž existují místní jména odvozená z praslovanského výrazu brn, brnie ve významu kal, špína, bláto z hlíny, takže i jméno Brno znamenalo brnné, brněné místo – místo na blátě (což by mimochodem znamenalo, že hrad původně nestál na skále, ale na bažinatém místě u řeky, podobně jako v Mikulčicích).
Dnes by se vlastně etymologicky správně mělo psát Brnno a například němčina (Brünn) podobu se dvěma n zachovává.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
