Brykule

Pro stejný nebo velmi podobný význam, jaký dnes má slovo cavyky v češtině, používáme i výrazy ciráty a brykule. Nejsou to slova tak běžná jako výraz cavyky, ale znějí docela zajímavě, tak si dnes zapátrejme, odkud pocházejí a jak se do našeho jazyka vlastně dostala. Nejprve si ale ve Slovníku spisovného jazyka českého ověřme, zda skutečně jde o synonyma českého slova cavyky.

Pod heslem brykule, psaným s ypsilonem, se nejprve dozvíme, že dříve se také psalo s měkkým i po r a že jeho významy jsou za prvé vrtochy a za druhé drahoty, okolky, cavyky. Takže výraz brykule znamená totéž co cavyky, má jen o trochu širší význam. Cavyky neznamenají vrtochy; můžeme říct jako Karolina Světlá "vyhnat někomu brykule z hlavy", cavyky se však z hlavy vyhánět nedají. S ciráty je to podobné. Jeden z významů tohoto slova je stejný jako význam slova cavyky a jeden z významů slova brykule, tedy okolky, drahoty, ale ciráty jsou také ozdoby, například na plášti nebo na nádobách.

A jak je to s původem slov brykule a ciráty, která jsou synonymy slova cavyky, ale obě mají i další významy... V obou případech jde o takzvaná cizí, tedy přejatá slova. Pokud jde o brykule, Karel Čapek se v jednom ze svých sloupků Ze života slov domníval, že tohle slovo pochází z italštiny, kde existují výrazy briccolare, házet kamením a briccone, uličník. Současní etymologové však soudí, že jde o slovo původem francouzské. Francouzské slovo bricole znamená koňské vzpínání se, uskočení, používalo se prý především v těch případech, kdy kůň chtěl odbočit proti vůli svého kočího. Takže původní význam výrazu brykole je vrtochy a až odvozený okolky, cavyky. Kdo má vrtochy, zdržuje, dělá okolky, cavyky.

Podobné je to s ciráty. Toto slovo se u nás prvně objevilo někdy v baroku, mělo podobu cirády a také ceráty, caráty, cirifáty a označovaly se jím ozdoby, například na oltářích nebo na mešních předmětech. Později to slovo přešlo na jakékoliv ozdoby, ozdůbky a titěrnosti, například ty, které se objevují v řeči. Když někdo, místo aby mluvil přímo a jasně, ve své řeči dělal různé nic neznamenající ozdůbky a okrasy, tedy ciráty, zdržoval, dělal okolky a cavyky. Řekl jsem, že výraz ciráty je cizí, ale neřekl jsem ještě, že je to slovo původem německé, že ozdoba se německy řekne Zierat eventuálně Zier.