Bude mrznout nebo sněžit? Je čas vysadit česnek!
V polovině listopadu zkontrolujeme mrazuvzdornou zeleninu v zahradě. A sledujeme předpověď počasí. Až meteorologové nahlásí mrazy nebo sníh, vysadíme stroužky česneku.
Na zimu zůstává na záhonech růžičková a kadeřavá kapusta či pórek. Pórek je dobré prosypat suchým listím, aby zem mezi řádkami moc nepromrzala a dal se dobývat. Stejným způsobem se postaráme o černý kořen, topinambury, mrkev, kterou necháváme na záhonech do jara, o pastinák.
Záhony se zimním salátem a zejména polníčkem nejdříve nakryjeme chvojím a až na něj dáme netkanou textilii. Aby nepřimrzala k rostlinám a mohli jsme sklízet i za mrazů a sněhové pokrývky. Kadeřávky jsou vesměs odolné mrazu, ale horší je to u růžičkové kapusty a pórků. Holandské hybridy či odrůdy jsou sice označovány jako mrazuvzdorné, ale jen v podmínkách Nizozemí. Tam nikdy tak tuhá zima, jako u nás, není. Pokud bych měl „dát ruku do ohně“ za odrůdy, které naši zimu zvládnou, tak to bude pórek Elefant a růžičková kapusta Závitka.
Kdy vysadit česnek?
Máte doma stále ještě sadbový česnek? Rozdělte ho na stroužky a nechte je zahojit. Vhodné je česnek namořit proti šedé hnilobě a proti roztočům. S druhým mořidlem dodáte také určité množství síry, kterou česnek potřebuje, aby měl správnou chuť, a které v půdě ubývá (dřív ji dodávaly komíny elektráren). Až začne venku „přimrzat“, teplota půdy se blíží k 5 °C, je čas na sázení česneku.
Vysazený česnek může ještě do konce roku „vylézt“, ale nic se neděje, obyčejně zimu přežije. Po Novém roce ho můžeme přikrýt netkanou textilií. Pečlivě a tak, aby se pod ní nedostala houbomilka, česneková moucha, která začíná v teplých zimách nalétávat nejspíš mnohdy už v lednu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.