Buďte rychlejší než podzimní mrazíky. Uložte zeleninu včas
Příroda si s pěstiteli letos zahrává. Kde bývá teplo až do listopadu, už koncem září překvapily zahrádkáře mrazíky. Popálily na poli kukuřici, v zahradě jiřinky a citlivé letničky jako cínie a begonie. Spálily nať brambor, rajčata, papriky, lilky nebo cukety. Co dělat s úrodou, které se dotkly ledové prsty?
Plody zasažené mrazíky napadají houbové choroby podstatně dřív než ty, které jsme už stihli sklidit a jsou nepostižené nízkými teplotami. Zasaženou zeleninu lze skladovat pouze krátkodobě, v chladu. A pak se pustit do nakládání zeleniny do láku, zakvašení, mražení, vaření leča, čatní. Nedozrálá zelenina nemívá moc cukru, za pokus stojí kombinovat ji s vyzrálým ovocem (v čatní, pomazánkách, směsích pod maso).
Co na záhoně vydrží
Plodová zelenina mrazíky nepřežije. Okurky „nerozdýchají“ ani teploty okolo 5 stupňů nad nulou. Po prvních mrazících musí ze záhonu ven jako první listová zelenina: saláty, hlávkové čekanky, endivie, pekingské a čínské zelí, řapíkatý celer a fenykl. Těm vadí už první malé mrazíky. Ne ty ranní, chvilkové, ale mrazíky, které bývají už třeba od půlnoci za jasných nocí.
Z takových mrazíků se naopak otřepe květák, brokolice, naprosto spolehlivě zelí a pozdní kapusta. Dobře živeným kedlubnám na uskladnění mohou namrznout nejmladší části listové plochy a „srdíčko“ na vrcholu bílých kedluben. V místech, kde je skladujeme, potom brzy zahnívají. Odolné jsou samozřejmě rostliny skryté v zemi: mrkev, pastinák, petržel, i ty trochu vystrčené: ředkve, řepy, vodnice, tuříny. Pokud klesne teplota pod mínus 3 stupně na delší dobu, nejspíše to odnese i celer.
Očistit, upravit, uložit
Kořenovou zeleninu před uskladněním můžeme očistit. Košťáloviny i salátovou a lahůdkovou zeleninu lze ukládat s kořeny, s malým balem. Do pařeniště, studeného skleníku na světlo, do květináčů, truhlíků, misek a do tmavého sklepa. Důležité je, aby se teploty v temných prostorách pohybovaly okolo 4 stupňů (mezi 2 - 6 stupni). Trvanlivost zdravých rostlin se dá počítat na měsíce, obyčejně je spotřebujete dřív, než se stačí zkazit.
K uskladnění se hodí řepa, červená i jinak barevná, zelí, zimní odrůdy kapusty, topinambury, tuříny. Tuřín a řepa jsou kvalitním doplňkem stravy, i když jsme na ně dosud možná pozapomínali. Mají rozličné použití, jak za syrova, tak v polévkách, omáčkách, pečené, vařené, sterilované, zakvášené. Doporučuji pomazánku z najemno nastrouhané červené řepy a šalotky, smíchané s jablíčkem a majonézou. Červenou řepu můžeme nahradit světlou jedlou řepou Boldor.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.