Bývalá úvozová stezka pískovcovými skalami v Brništi se proměnila v uměleckou galerii

4. duben 2022

Bývalá zanedbaná vozová cesta mezi skalami, kudy jezdili naši předci na horní pole v Brništi nedaleko České Lípy na severu Čech, se změnila ve skalní stezku propojenou s uměleckou galerií. Čeští a němečtí umělci tu do pískovcových skal vytesali desítku soch a vytvořili několik dalších objektů z živých i neživých materiálů

Landart je umělecký směr ve světě známý od 60. let minulého století. K nám dorazil až v letech 90. a poslední dobou zažívá velký boom. Spočívá v tom, že umělec se inspiruje prostředím a k tvorbě využívá materiály, které v tom prostředí najde, případně si je odněkud přinese. Z nich pak tvoří různé objekty, které dané místo, v případě Brniště skalní stezku, zajímavě doplní.

První sochou vytesanou do pískovce, kterou návštěvníci stezky uvidí, je Panenka Marie. A dá se říct, že až symbolicky stezka končí obnovenou skalní kapličkou z roku 1810. Mezi tím na vás ze skály vykoukne několik trollů různých velikostí, Duch lesa, dvě Cesty časem, svatý Hubert, Strážce, Král Jiří bojující s drakem nebo Myslivcův sen. Tak se jmenuje silueta ženy, o které se prý zdá myslivcům při dřímotě na posedu. Návštěvnici projdou Bránou snů, Sněním či kolem Tance Faunů a vzpomínek na minulost.

Stezka, která vznikla díky Podralskému nadačnímu fondu za podpory Libereckého kraje a Evropského fondu pro regionální rozvoj, je asi kilometr dlouhá. Pokud se do Brniště vydáte autem, zaparkujte u Ekocentra a stezka vás dovede zase zpátky na parkoviště. Tvoření ve skalách by mělo pokračovat i v dalších letech. Neberte stezku ale jako inspiraci pro vlastní tvorbu, na většině pískovcových skal je jakékoliv rytí přísně zakázáno. Zvláště v chráněných územích, třeba v Českém ráji.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová