Bývalý elitní kriminalista Josef Doucha: Spartakiádní vrah chodil lovit v noci

1. prosinec 2020

Josef Doucha patřil mezi naše přední kriminalisty, pracoval například na dopadení spartakiádního vraha Jiřího Straky a vyšetřoval známé orlické vraždy. Od roku 1989 vedl policejní útvar pro boj s organizovaným zločinem, po odchodu od policie se věnuje advokacii. V rozhovoru s Xaverem vzpomíná nejenom na své nejslavnější kriminalistické případy, ale i na ty, které se objasnit nepodařilo.

Ve své policejní kariéře vyšetřoval Josef Doucha řadu případů trestné činnosti. O některých se téměř nemluvilo, jiné patří mezi nejznámější trestné činy v dějinách naší kriminalistiky. Ty, které ho nejvíce zviditelnily, však za své nejslavnější nepovažuje: „Těmto případům bych v žádném případě neříkal, že byly mými nejslavnějšími. Vyšetřování byla vždy kolektivní záležitost a já jsem měl štěstí na kvalitní tým a možnost být u toho. Za nejvýznamnější případy mé kariéry považuji dva, v roce 1985 to byl případ spartakiádního vraha a orlické vraždy v polovině devadesátých let.“

V době, kdy Josef Doucha u policie pracoval, bylo podle statistik objasněno téměř 90 % případů, které vyšetřoval. I jemu ale zůstaly takzvané pomníky, tedy neobjasněné případy. „Mám také pomníky, to má bohužel asi každý policista, který pracuje na tomto úseku. Dodnes mě mrzí, že se nepovedlo objasnit brněnskou vraždu tamějšího vedoucího večerky, myslím, že se jmenoval pan Molák. No a moje asi nejmohutnější pomníky jsou výbuchy bomb na Staroměstském náměstí a Hostivařské přehradě v roce 1990,“ říká Josef Doucha.

Spartakiádní vrah

Přezdívka spartakiádní vrah patří sériovému vrahovi Jiřímu Strakovi, který v roce 1985 napadal v Praze ženy. Po dopadení byl usvědčen ze tří vražd, pokusů o vraždy, znásilnění a loupeže. Policisté tehdy šestnáctiletého učně dopadli šest dní po jeho poslední vraždě. „Platí, že s odstupem let člověk vidí nadhled a pokud se zamýšlí nad tím, co vykonal, nachází různé deficity, které by udělal jinak. Pro mě je vždy zásadní výsledek a ten byl dobrý. U spartakiádního vraha jsme možná mohli být o něco rychlejší, ale asi to vzhledem k aktuálním informacím jinak nešlo,“ míní Josef Doucha.

Do týmu, který vyšetřoval napadení a vraždy žen na jaře roku 1985 byl vzhledem k závažnosti případů Josef Doucha kooptován. „Pachatel mohl zaútočit na kohokoliv, kdykoliv, proto byli do Prahy staženi policisti z celé republiky, zejména s ohledem na blížící se spartakiádu. To, že sem mělo přijet mnoho žen a dívek, které by se po Praze pohybovaly ve dne i v noci, nahrávalo do jeho modu operandi, on chodil lovit právě v noci. Naštěstí přišel zlomový okamžik, kdy jeden z vyšetřovatelů zjistil, že existuje případ dívky, napadené obdobným způsobem, které se povedlo utéct. Po jejím výslechu jsme dostali zásadní informace o tom, že by se mohlo jednat o učně, dokonce konkrétního učiliště a pak už stačilo tam zajet a vytipovat si ho.“

Josef Doucha u vlastního zatčení spartakiádního vraha nebyl, ale vzpomíná na něj jako na mimořádně klamavý zjev: „Byl příjemný, komunikativní, ale necitlivý ke všemu i k životu obecně. Při rekonstrukci upřesňoval své jednání, jakoby se ho to ani netýkalo.“

Orlické vraždy

Případ orlických vražd, kdy bylo pět lidí zabito a shozeno v sudech do Orlické přehrady, patří mezi nejzávažnější v naší polistopadové historii. Při dopadení vrahů se Josef Doucha ocitl v situaci, kdy stál neozbrojený před jedním z nich, Karlem Kopáčem. „Karel Kopáč byl ozbrojený, hrozil sebevraždou a chtěl mluvit s někým z police, která obklíčila jeho dům, s někým, kdo měl právo rozhodovat, a to jsem byl já. Šel jsem tam sám, neměl jsem ani zbraň, ani neprůstřelnou vestu, ale kolem dokola byli hoši ze zásahovky a venku byly připravené sanity. Naštěstí k žádnému poranění nedošlo, jenom se lehce postřelil sám Kopáč,“ vzpomíná na dramatické okamžiky Josef Doucha.

S vrahem strávil neozbrojený kriminalista nakonec dlouhé tři hodiny, a jak sám přiznává, ke konci už mu docházel dech. Cítil se Josef Doucha tenkrát v ohrožení života a jak byla dramatická situace vyřešena? To můžete slyšet v záznamu celého pořadu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.