Čarověníky „vyšlechtila“ sama příroda

23. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Stromek - čarověník si svůj drobný vzrůst udrží třeba po desítky let

Čarověník je chomáčovitá nebo metlovitá odchylka v růstu na stromech a keřích. A čarověník je taky malý stromek, který krášlí zahradu. Ten je výsledkem dlouhé a pečlivé práce. Není jednoduché udržet nalezený shluk větví při životě a rozmnožit ho. U některých čarověníků se to nepovede vůbec.

Prvním krokem je naroubování. Podnoží, která zastoupí mateřský strom, je obvykle mladý semenáč téhož druhu, na kterém se čarověník objevil. Stromek - čarověník si pak svůj drobný vzrůst udrží třeba po desítky let. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

„Čarověníky jsou odchylky v růstu různých rostlin. Někdy je to následek poškození škůdci, chorobami, jindy je to genetická odchylka. Podle toho, na jakém druhu dřevin se vyskytuje, se také množí. Některé lze množit jen štěpováním, jiné oběma způsoby, jiné prakticky jen vegetativně. U pěstitelů a sběratelů jsou v největší oblibě ty, které korunku tvoří co nejmenší, nebo takové, které navíc změnily barvu či tvar listů, jehlic.

Šiška čarověníku

Sběratelé čarověníků chodí do lesa a nekoukají po zemi, po houbách, ale do korun stromů, jestli někde neuvidí ‚hnízdo‘. Místo, kde přestal například smrk růst tak, jak má. A v době, kdy je možné buď řízkovat, nebo roubovat, se do místa vydá se žebříkem, stupačkami, nůžkami či pilkou na dlouhé tyči, a kus si uřízne. Nebo uřízne čarověník celý. To je z pohledu jedinečnosti lepší. Mohlo by se stát, že když na místě část čarověníku zůstane, uvidí ho další ‚lovec‘, pak třeba ještě další, a je na světě jeden čarověník se třemi jmény.

Na trhu to vypadá tak, že čím hůře čarověník roste, tím je dražší. Je to dáno tím, že se hůře množí (má málo roubovatelných či řízkovatelných přírůstků), mnohdy se i po naštěpování špatně ujímá a slabě zakořeňuje.“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.