Cassini a Huygens
Celý minulý týden jsem zde mluvil o jazykovém zákulisí pojmenování planety Saturn a jejího největšího měsíce Titanu. To proto, že tato nebeská tělesa se v posledních dnech dostala na výsluní mediálního zájmu. Kosmické sondy Cassini a Hyugens totiž právě zkoumají měsíc Titan a vědci doufají, že toto zkoumání přinese poznatky o vzniku života na naší planetě. Odvyprávěl jsem toho hodně o pojmenováních Saturn a Titan a na dnešek jsem si nechal jména obou sond.
Obě ta jména pocházejí z příjmení dvou význačných vědců minulosti, kteří jsou spojeni s výzkumem planety Saturn. Asi méně známý je nizozemský matematik, fyzik a astronom Christian Huygens, který žil v letech 1629 až 1695. Sondu, která jako první dílo lidských rukou přistála na Saturnově měsíci Titanu, po něm nepochybně pojmenovali proto, že Hyugens Titan roku 1655 objevil a také jak jsem už říkal pojmenoval. Kromě toho objevil a hlavně správně vysvětlil Saturnův prstenec a zapsal se nejen do dějin astronomie. Vypracoval také vlnovou teorii světla, zabýval se i teorií hudby a sestavil přesné hodiny s izochronním kyvadlem.
Giovanni Domenico Cassini, francouzský astronom italského původu, byl Huygensův současník, žil také v 17. století, od roku 1625 do roku 1712. Byl ředitelem pařížské observatoře, pozoroval tělesa sluneční soustavy, jako první uviděl a popsal takzvanou Velkou červenou skvrnu na Jupiteru, sestavil mapu našeho Měsíce, a svými objevy v oblasti Saturnu na Huygense navázal. Objevil další čtyři Saturnovy měsíce Tethys, Dione, Rheu a Iapetus a jako první si všiml, že Saturnův prstenec není jednolitý, že se skládá ze dvou částí. Mezera mezi nimi se proto jmenuje Cassiniho dělení. Dodejme, že dnes víme, že Saturnův prstenec se skládá ne ze dvou, ale nejméně ze sedmi částí.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
