Česká republika je makovou velmocí
Dalším největším hráčem na trhu s konzumním mákem je Turecko, se kterým se na 1. příčce v posledních letech střídáme. Mák setý je lidmi využíván odpradávna a to doslova, podle dochovaných nálezů ho znali už pravěcí lidé.
Na jídelníčku ale mák najdete jenom v několika zemích – tradičně ve slovanské kuchyni, ve středoevropských státech jí ovlivněných a pak také v židovské kultuře a v Turecku. Jinde se mák pěstuje k technickým účelům anebo pro opium. Většina české produkce máku jde na export – z výše napsaného snadno odvodíte kam: vyvážíme ho do Ruska, Polska, na Slovensko, Ukrajinu, do Rakouska, Německa, Maďarska a Nizozemí. Částečně český mák míří také do USA, kde jsou odběrateli komunity s evropskými slovanskými kořeny.
Český mák
V Evropě je registrováno kolem 50 odrůd máku. U nás jsou nejvíce rozšířeny odrůdy Major, Maraton a Bergam, které mají československý původ - pocházejí ze šlechtitelských stanic se sídlem na Slovensku. Vyznačují se bílým nebo světle narůžovělým květem.
Mák má své nároky – na půdu, teplotu, světlo, vláhu. Jeho pěstování není nejjednodušší, vyžaduje pěstitelskou zkušenost, a proto se do něj ne každý pouští. Navíc je třeba dodržovat jisté zákonem dané povinnosti, které byly ustanoveny, aby zabránily případnému zneužití makoviny ve směru k drogové scéně. V České republice se pěstují především máky jarní, s jarním výsevem a podzimní sklizní. Podíl ozimých máků je minimální.
V Úněšovském statku na severním Plzeňsku, kam jsme se podívali v našich Pochoutkách, mák sklízejí dvojím způsobem. Zelený plevel komplikuje skladování máku a tak se z pole s velkým zaplevelením získává pouze semeno, které jde obratem do prodeje. Z míst s malým zaplevelením se mák sklízí včetně makoviny a spolu s ní po usušení také skladuje a to i několik měsíců. Makovinu Úněšovský statek prodává na farmaceutické zpracování. Právě makovina – na rozdíl od semen máku - obsahuje alkaloidy. Za vaší případnou závislostí na makových buchtách tedy rozhodně nestojí narkotické účinky.
Při skladování máku je důležitý přístup vzduchu, ale tak, aby maková semena zůstala pokud možno bez pohybu – poškozené semeno žlukne. Proto se mák skladuje i se zbytky makovic a sklad je nutné provzdušňovat: někde to provádějí podlahou, v Úněšově do skladovacích prostor vhánějí vzduch pomocí speciálních provzdušňovacích jehel. Vyčištěný a usušený mák vám doma v chladné, suché a temné spíži vydrží měsíce, namletý byste měli co nejdříve zpracovat (nebo ho můžete zkusit zamrazit). Po mletém máku v supermarketu se proto raději nepoohlížejte a vždy věnujte pozornost době spotřeby máku.
Investice peněz do mlýnku na mák a energie a času do jeho namletí se vám vyplatí. Konzumací máku totiž prospějete svému zdraví – má v sobě hodně vápníku, takže se doporučuje jako prevence osteoporózy. Vaše tělo bude vděčné také za přísun rostlinných bílkovin, vlákniny, olejů – zejm. kyseliny linolové, dále železa, hořčíku i jiných látek.
Mák v české kuchyni
V tuzemské kuchyni mák dáváme na pečivo, škubánky, nudle, do závinů, bábovek a hlavně do koláčů a zmíněných klasických českých buchet, jako to dělávaly už babičky našich babiček. Další způsob přípravy máku do buchet a koláčů ze severního Plzeňska, si můžete poslechnout v příspěvku.
Jestli k sobě chcete přivolat lásku a bohatství, měli byste podle ezoteriků při sobě nosit mák v textilním pytlíčku jako talisman. Pak nám dejte vědět, zda se kýžený efekt dostavil.
Takzvané makové mléko je zdrojem 10 až 12krát většího množství vápníku než mléko kravské, připravíte si je snadno. Budete potřebovat 100 g propláchnutého máku a 1 litr vody.
Umelete mák, zalijete 1 litrem vody a necháte odstát nejméně 4 hodiny (nejlépe přes noc) při pokojové teplotě. Můžete občas promíchat. Pak rozmixujete, přecedíte a vypijete.
V této souvislosti je třeba znovu zdůraznit, že alkaloidy obsahuje makovina, makové mléko ze semen nemá nic společného s makovým odvarem z makovic!
