Český granát má ve světě unikátní postavení. V Turnově můžete vidět, jak ho zasazují do šperků
Severočeské město Turnov je nejen srdcem Českého ráje, ale také srdcem výroby šperků. Zvláště těch z českého granátu. Zdejší Družstvo umělecké výroby Granát má jako jediná firma u nás právo na průmyslovou těžbu granátů, která probíhá v Podkrkonoší nedaleko Hostinného v naplaveninách Kalenského potoka a v Českém středohoří u Podsedic.
V jedné tuně materiálu se najde 10 až 20 gramů granátků o velikosti od dvou do osmi milimetrů. Drobné české polodrahokamy pak v Turnově vybrousí a zasadí do šperků.
Nejen do tajů zpracování rudých a prý magických kamínků a výroby šperků mohou zájemci nahlédnout na turnovském Náměstí Českého ráje v Zákaznickém centru – Galerii Granát. Prohlídka začíná historií českého granátu, jehož rozmach nastal v druhé polovině 16. století za císaře Rudolfa II. Roku 1762 císařovna Marie Terezie zakázala vývoz surových granátů z českých zemí a ochránila tak domácí monopol jejich těžby a zpracování. Vlastně díky ní mohou dnes návštěvníci galerie sledovat náročnou a titěrnou práci brusičů a šperkařů.
Broušení probíhá podobně jako v historii. Moderní brus už sice pohání elektromotor, ale aparát, do kterého se umisťuje dřevěný kolíček zvaný tyčkadlo s granátem zasazeným do pryskyřice a otáčením kroužků tvoří brus, se téměř nezměnil. Výbrusů je řada druhů. V současné době je nejznámějším a nejpoužívanějším výbrus hvězdový a brusiči ho dokáží vytvořit na kamínek od rozměru 1,3 milimetru. Vybroušené malé plošky se ještě tím samým způsobem musí vyleštit.
Zlatnická práce začíná vytvořením tvaru budoucího šperku rovnáním stříbrných kroužků a drátků na plech. Po zaletování musí zlatník provrtat plech pod kroužky, aby ke kamínkům mohlo světlo, a lupenkovou pilkou a jehlovým pilníkem opracuje plech. Po předleštění zbývá zasadit jednotlivé kamínky, přimáčknout a oskřípnout drátky. Po zasazení kamenů se šperk zkompletuje a označí výrobní značkou, kterou je písmeno G. Po vyleštění do vysokého lesku je hotovo. Kromě stříbra se samozřejmě používá i zlato.
Český granát má mezi světovými granáty unikátní postavení. Je rudý jako krev, plný tajemství, vášně a jsou mu přisuzovány magické účinky. Je nazývám kamenem lásky a vášně, prý podněcuje touhu, chrání přátelství a pomáhá překonávat smutek. Český granát bývá také nazýván národním kamenem.
V Turnově se rodí třeba i trofej Český slavík či dary pro významné světové osobnosti jako například královnu Alžbětu II. či papeže Jana Pavla II. Nejmenší kousky českého granátu se zatavují do skla, třeba do skleniček či těžítek. A to všechno můžete vidět v Zákaznickém centru Družstva umělecké výroby Granát v Turnově.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
