Cesmína: v anglosaských zemích symbol Vánoc, u nás ochranitelka před čarodějnicemi
Zelené trnité listy a červené bobulky. To je cesmína, jejíž větvičky jsou v některých zemích jedním ze symbolů Vánoc. U nás se cesmína pěstovala už před mnoha a mnoha lety. Keř, vysazený před domem, měl důležitý úkol: chránit obydlí před čarodějnicemi. Jak cesmínu pěstovat? Poradí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„Cesmíny, keře nebo menší stromy, jsou obvyklé spíš na britských ostrovech, ale i v teplejších oblastech Francie, v Německu; pohanské zvyky předků z oblastí za kanálem La Manche jsou těm západoevropským blízké. Rod cesmína zahrnuje více druhů. Některé jsou k mrazům citlivější, z jiných je i užitek. U nás se pěstuje cesmína ostrolistá, čaj maté se dělá z cesmíny paraguayské.
Cesmína vyžaduje teplé místo, chráněné především proti zimnímu slunci, nejlépe v polostínu. Půda by neměla být vysýchavá a při výsadbě bychom ji měli obohatit rašelinou. V zimě je vhodné keř překrýt chvojím nebo listím, protože v mrazivých zimách může namrznout. Množí se ze semen, ale spíše z řízků. Pak je jisté, jestli budeme mít samce nebo samici. Pěstované cesmíny jsou stálezelené, samičí rostliny bývají v zimě (v případě dobrého opylení) obalené červenými plody.
Cesmína byla oblíbená už v dobách starověkého Říma. V období našich Vánoc (zimního slunovratu) se tam slavily saturnálie. A cesmína se posílala přátelům. Pokud někdo větvičku nedostal, nejspíše upadl v nemilost, mohl počítat s problémy. Z listů cesmíny se i věštilo. A podobně jako my posíláme po vodní hladině skořápky z vlašských ořechů, dříve (a více na západ) se dávaly svíčičky i na velké listy cesmíny.
V minulosti v tuhých zimách v našich krajích namrzaly i ty nejodolnější druhy. Přesto se cesmína pěstovala. Chránila totiž obydlí před čarodějnicemi. A tak se z ní sázely živé ploty, vyráběly domovní prahy nebo se keř cesmíny vysadil přímo ke vchodu do domu.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
