Čeští zelináři bojují s vysokými cenami energií. Někteří zvažují, že kvůli tomu přestanou pěstovat zeleninu nebo plochu výrazně sníží

"Úroda je letos docela hezká, takže doufáme, že se nám to podaří prodat za nějaký pěkný peníze a že se nám aspoň vrátí to, co jsme do toho dali," říká farmář Petr Kratochvíl.

Rodinná farma v Přerově nad Labem se snaží vypěstovanou cibuli a brambory prodávat k okamžité spotřebě. Podle farmáře lidé většinou nakupují přímo u nich, šetří tak energii nutnou na balení a chlazení produktů.

Takovou možnost ale nemají větší pěstitelé, jako třeba o 5 km dál sídlící společnost Bramko, kde právě probíhá sklizeň brambor.

"Tady vidíte, jak brambory putujou ze zásobníku do balící linky. Přes tuhle balící linku denně projde tak 160 tun brambor," popisuje obchodní referent Jan Zlatohlávek.

brambory, ilustrační foto|foto:René Volfík, iROZHLAS.cz

Na elektřině jsou podle něj závislí hlavně při zpracování vypěstované zeleniny. Kromě balení třeba při praní, třídění a chlazení. Právě chlazení tvoří jednu z nejnákladnějších položek v rozpočtu, za kterou firma ročně vydá miliony korun, říká vedoucí obchodního oddělení Aleš Schneiberg:

"Když si představíte, že my teď sklízíme kolem 1000 palet zeleniny denně. My to vozíme při teplotě kolem 25 a někdy až 30 stupňů. To zboží je těžce zahřátý a my to přivezeme do haly a musíme to v co nejkratší době zchladit na nějakých 8 stupňů a to je ohromě energeticky náročný."

Náklady na chlazení společnosti stouply čtyřikrát. A zdražovat zeleninu odpovídajícím způsobem si nemohou dovolit.

"Žijeme v těžce konkurenčním prostředí, těch dodavatelů do řetězců je spousta a ty řetězce toho velmi umně využívají. Je to opravdu hodně těžkej boj a myslim si, že pro spoustu pěstitelů zeleniny bude ten letošní rok stěžejní a pro některý bude poslední," dodává Aleš Schneiberg.

Očekávají pomoc od státu

Pěstitelé přitom moc možností jak při výrobě elektrickou energii ušetřit nemají. Někteří chladí zeleninu na o něco vyšší teplotu, častěji ale úplně upouštějí od pěstování vybraných plodin.

zelenina, rajčata, okurka, salát|foto:Fotobanka Pixabay

"Zaznamenáváme, že pěstitelé v krytých plochách nebudou produkovat rajčata a okurky na zimní období, kdy je třeba rostlinám svítit a topit. Polní pěstitelé už nyní omezují plochy nebo zužují pěstovaný sortiment, přestávají pěstovat zeleninu k přímé spotřebě a orientují se více na zeleninu k průmyslovému zpracování – ovšem to se jim daří jen v případě, že jsou navázáni na zpracovnu (výrobna kysaného zelí, mrazírna atd.)," vysvětluje mluvčí Zelinářské unie Čech a Moravy Alice Kouřilová.

Bojovat s vyššími náklady by zelinářům měl podle unie pomoct stát.