Cévní mozkové příhody častěji postihují i mladší ročníky. Hlavní prevencí je zdravý životní styl

Příznaky cévní mozkové příhody jsou někdy nejasné a často je podceňujeme. Cévní mozková příhoda se může projevit různě - závratí, ochablostí, poruchou řeči, spadlým koutkem v tváři. Postiženému mohou padat věci z rukou, takže si někdy myslíme, že jsme pouze nešikovní. Ovšem to předznamenává zásadnější poruchu, kdy dojde k výpadku dané postižené oblasti nebo se rozvine totální mozková příhoda, která vede k celkové invalidizaci.

Tím, jak mozkové příhody zasahují stále častěji také mladší generaci, mění se i příznaky. Dříve dotyčný upadl do bezvědomí, ochrnul na polovinu těla. V současnosti takto těžké mozkové příhody nebývají běžné. Často se mozková příhoda objeví pouze ve formě závratí, bolestí hlavy, zvracením, nemožností zapískat nebo zvednout ruku. Dotyčný nemůže artikulovat nebo se jakkoliv vyjádřit.

Příčinou může být ischemie – tedy nedokrevnost v mozku, anebo naopak krvácení v mozku, které může být tříštivé. Podle typu mozkové mrtvice i míry zasažení mohou tyto problémy přetrvávat, mohou se zhoršovat nebo naopak být přechodné a zcela zmizet.

Jak vůbec mozková příhoda vzniká a koho ohrožuje?

Riziko mozkových příhod je dáno do velké míry geneticky, a pokud se toto onemocnění objevilo u někoho v rodině, rozhodně byste měli zbystřit a být opatrní. Dispozice jsou dědičné.

Toto onemocnění je ale stále častější kvůli nezdravému způsobu života. Stav cév totiž zhoršuje nedostatečný pohyb, špatná životospráva, konzumace alkoholu, ponocování, stres. Naše cévy po určité době ztratí svojí pevnost a pružnost a mohou narušením cévní stěny nebo ucpáním cévního lumina vést k mozkové příhodě.

Prevence je tedy zdravý životní styl a zdravá strava. Především je potřeba vyhnout se tučným mastným a sladkým pokrmům. Prevencí ischemických cévních mozkových příhod může být kyselina acetylsalicylová, která se v menší míře užívá každý den.

Rehabilitací a cvičením je možné stav zlepšit.

Je známo, že v případě náhlé mozkové příhody je zcela zásadní co nejrychlejší první pomoc a včasná lékařská péče. Příznaky jsou ale někdy nejasné, proto je na místě volat rychlou záchrannou službu při sebemenším podezření.

Možnost rekonvalescence samozřejmě existuje, ale vedle rychlé lékařské péče záleží také na tom, jak rozsáhlé je poškození mozku. Lidé mohou po mozkové mrtvici ochrnout na polovinu těla nebo pouze na jednu končetinu. Projevy mohou být v tomto případě dvojí – tzv. „plegie“, kdy dotyčný postiženou „volně visící“ končetinu vůbec neovládá, nebo tzv. „paréza“, kdy je naopak postižená končetina ve stálém napětí. I v těchto případech je ale možné rehabilitací a intenzivním cvičením stav velmi vylepšit. Bohužel, u velmi nebezpečného tříštivého krvácení může dojít až k nevratnému poškození mozkové tkáně.