Chcete mít neprůhledný živý plot po celý rok? Ideálním řešením jsou jehličnany

13. duben 2018
Živý plot

Pokud si přejete pořádně hustý živý plot, přes který není po celý rok vidět, zkuste sáhnout po jehličnanech. Tmavé pozadí zároveň působí esteticky pro předsazené kvetoucí keře. Jaké druhy zvolit? Jak daleko od sebe je vysadit a jak často je prořezávat?

Stejně jako u listnáčů, o kterých jsme psali minule, se musíte rozhodnout, jak vysoký plot požadujete. U jehličnanů nejrychleji roste kříženec, cypřišovec (Cupressocyparis leylandii). Po zakořenění má roční přírůstky přes 1 metr, říká Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář. Snáší tvarování, stejně jako porosty tvořené smrkem ztepilým (efektu plotu docílíte až po delší době).

Smrku pichlavému se vyhněte, v současnosti ho u nás často ohrožují choroby. Použít můžete cypřišky, jalovce. Vhodná je jedle kavkazská, v nižších polohách jedlovec nebo tis (vhodný do stínu, ale pozor, je jedovatý). Do živých plotů nepoužívejte borovice.

Túje patří na pietní místa

Pokud jde o túje, považuji je za rostliny vhodné pro místa piety. Téměř každý druhý živý plot je u nás z tvarovaných tújí, mám pak pocit, že v lidech je spousta pokory. U vlastních příbytků si připomínají, že i když čas tráví honbou za penězi, nakonec se sami v prach obrátí.

Vzdálenost výsadby

Smrky sázíme na 50 až 60 cm, nejlépe do trojsponu, řežeme je individuálně, než se porost zapojí. Smrky trpívají v uzavřených, vlhkých polohách reznutím jehlic, houbovou chorobou, sypavkou.

Další jehličnany sázíme podle druhu. Pokud se rozrůstají do šířky 80 cm, měla by rozteč být asi 70 až 80 cm. U odrůd štíhlých vždy maximálně na vzdálenost jejich konečné šířky. Mírně je individuálně korigujeme (ořezáváme z boku, shora), od druhého roku až do zapojení porostu. Bez tohoto řezu budou rostliny takzvaně měkké, zimní vítr se sněhem je snadno rozláme.

Hořčík do půdy

Jehličnany i neopadavé listnáče jsou citlivé na nedostatek hořčíku v půdě. Projevuje se hnědnutí jehlic. Hnojíme s příměsí hořčíku, do půdy, na jaře také postřikem. Druhým důvodem je výsadba nevhodného druhu či odrůdy v daném místě: trpí pak nedostatkem vody v zimě nebo houbovými chorobami a mrazy (některé druhy introdukovaných jalovců, třeba jalovec čínský).

Spustit audio
autor:Ivan Dvořák, časopis Zahrádkář
  • Životní styl
  • Publicistika