Choroby a škůdci slivoní
Dnes bude řeč o slivoních a chorobách a škůdcích, které je napadají. Kdy je nejlepším řešením stromy pokácet? Odpoví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„Nedávno jsem obdržel dotaz, týkající se slivoní, od paní Alžběty Vackové. Zněl takto: ‚Zdědili jsme zahradu, kde roste švestka, mezi pěknými plody se nacházejí uschlé a plesnivé, jiné jsou uvnitř červivé nebo načervenalé s rosolem, hodně jsou také vyžrané od vos, na stromě jsou jakési houby. Fotografie zasílám. Dají se švestky jíst, neškodí zdraví a mohu je dávat malým dětem? Na internetu jsem se dočetla, že když je strom napadený, má se vykácet.‘
Moje odpověď zní takto: Suché plody na snímcích jsou napadeny moniliniózou. Díry do dřeva budou nejspíše od drvopleňů. Houba na kmeni slivoně je asi choroš. Rosol by mohl být příznakem šarky, ale také napadení obalečem, nebo projevem nějakého traumatu: zachlazení malých plůdků, poškození kroupami. Také nedostatek vápníku se tak může projevit.
Typické příznaky šarky na listech stromu nevidím. Jestli budete konzumovat červavé plody, to záleží jen na vás, zda se vám do toho chce. Plody napadené (hnijící) k jídlu nejsou. Plody napadené šarkou se jíst mohou. Šarka se mnohdy vyskytuje i u plodů slivoní, meruněk, broskvoní, které jsou k dostání na trhu, v obchodech.
Nejen stromy napadené šarkou je třeba kácet. I stromy napadené dřevokaznými houbami. Jsou zesláblé a až budou obtěžkané listy a plody, mohly by se zlomit. Ty výše zmíněné, a také stromy napadené škůdci dřeva (drvopleň), by měly skončit na ohni, aby se z nich nemohli škůdci a choroby šířit.
Stručně a přehledně jsou choroby a škůdci popsáni zde, i s fotografiemi.
Související
-
Proč se objevuje plíseň bramborová na rajčatech
Strašákem pro pěstitele rajčat je plíseň bramborová, houbová choroba způsobená houbou Phytophthora infestans. Říká se jí také plíseň rajčat.
-
Čarověníky „vyšlechtila“ sama příroda
Čarověník je chomáčovitá nebo metlovitá odchylka v růstu na stromech a keřích. A čarověník je taky malý stromek, který krášlí zahradu.
-
Proč by se pod lískou měly pást slepice
Lísky jsou poměrně rychle rostoucí dřeviny. Které větve odstraňovat a jakou výšku lísce zachovat, aby v příštím roce více plodila?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
